Úpadek náboženství v Česku
a vzrůst spiritualismu?
§0.0.0.0 U náboženství je známo, že v Evropě rychle upadá. U pár zemí dokonce o >10 % za 7 let1. Abychom zjistili situaci v ČR co nejpřesněji, hodí se nám co největší možný vzorek populace k studii. Což jest sčítání lidu.
§0.0.0.1 To však má velký problém. Vlastně několik metodologikých chyb:
Dobrovolnost
§0.1.0.0 Otázka náboženství není povinná. Tedy mnoho lidí ji nevyplnilo. Ba hůře, toto % se mění rok od roku.
§0.1.0.1 Roku 1991 odmítlo vypovědět 16,2 % lidí. Za deset let později 8,8 %. V roce 2011 44,7 % a v posledním 30,1 %. To jsou bezpochyby obrovské kusy populace, které mohou značně poškodit výpovědní hodnotu.
Rozdílné otázky
§0.2.0.0 Druhým problémem jest jiný formát. V sčítání roku 1991 a 2001 se neodělovali věřící bez náboženského společenství a věřící mimo největší tři náboženství. Což by nám ukázalo zajímavá data dle posledních dvou sčítání, kdy dramaticky narostl počet věřících mimo církve.
Možnosti zapsání
§0.3.0.0 Bohužel zde není několik předdefinovaných odpovědí - např. registrované církve v ČR, tudíž v roce 2011 zde žilo 21 tisíc rytířů Jedi.
Co vlastně znamená věřit?
§0.4.0.0 Poslední pochybnosti lze nalézt u sebeklasifikace. Někdo může tvrdit, že je Jehovista, ale v kostele se ukáže jednou za rok, zatímco druhý tam je každý týden.
§0.4.0.1 A jak je známo dle mnoha výzkumů, jsou zde podstatné rozdíly mezi lidmi dle frekvence návštěv náboženského centra (např. v domácím násilí2).
Odhad náboženské populace
§1.0.0.0 Kompletní výsledky roku 2021 ještě nevyšly, tudíž přesně to, co lidé zapsali do sčítání, nevíme. Pokusím se tedy prozatímně odhadnout počty různých věřících i tak.
§1.0.0.1 Abychom se “zbavili“ lidí, co otázku nevyplnili, lze usuzovat dvě možnosti:
Nevyplněné odpovědi jsou stejně rozložené jako zbytek populace
§1.1.0.0 Toto je nejjednoduší varianta. Výsledek pak vypadá takto:
§1.1.0.1 Mezi roky 1991 a 2021 tedy:
% Římskokatolické církve kleslo 4,6x
% Československé husitské církve kleslo 6,4x
% Českobratrské evangelické církve kleslo 5,3x
ostatní věřící vzrostli patnáctinásobně
nevěřící vzrostli 1,4x
Celkově přibylo 2 280 737 nevěřících a ubylo 1 569 449 věřících.
Nevyplněné odpovědi jsou disproporčně nevěřící
§1.2.0.0 Druhá možnost rozhodně více spekulativní. Lze však usuzovat, že pro nábožné lidi je víra otázkou identity, tudíž s více radostí odpoví. Nelze ale přesně odhadnout proporce uvnitř lidí bez odpovědi. Řekněme tedy od oka, že třeba 77 % z nich jsou nevěřící. Výsledky pak vypadají takto:
§1.2.0.1 Minimálně vizuálně vypadají lépe a ukazují sestupný exponencionální pokles.
§1.2.0.2 Pokud srovnáme nejstarší a nejnovější sčítání:
% Římskokatolické církve kleslo 4,6x
% Československé husitské církve kleslo 6,4x
% Českobratrské evangelické církve kleslo 5,3x
ostatní věřící vzrostli 15,1x
nevěřící vzrostli 1,4x
Celkově přibylo 2 066 908 nevěřících a ubylo 1 844 956 věřících.
Zda si chcete sami hrát s strukturou nevyplněných odpovědí, můžete měnit tento parametr u zdroje těchto dat.
Růst věřících mezi roky 2011 a 2021?
Celkový počet
§1.3.1.0 Dle oficiálních grafů je vidět, že v absolutních číslech však počet věřících narostl3.
§1.3.1.1 Nabízí se tedy otázka, kolik % z nezodpovězených by muselo být nevěřícími, aby přibyl alespoň jeden věřící. Odpověd je >88,9638 %. Zda bychom chtěli růst proporce věřící populace alespoň o 0,01 %, tak >90,4789 %. Oboje je však statisticky nepravděpodobné.
§1.3.1.2 Pokud se zaměříme na pouze na věřící uvnitř nějakého náboženského společenství, tak ani 100 % neodpovězených přiřazeno k nevěřícím by nepomohlo zmírnit úpadek.
Malé církve
§1.3.2.0 Bezpochyby však církve mimo velkou trojku v tomto období vyrostly 1,6x - 1,7x. Bohužel nevíme nic o přechozích letech samostatného Česka, takže nelze říci, zda tento relativně rychlý vzrůst je dlouhodobý …
Závěr
§2.0.0.0 Bohužel více přesná data z sčítání lidu nelze dostat. Dle odhadů mého kamaráda studujícího teologii je aktivními věřícími 1/20 lidí. Na základě jiných studií z roku 2008 21,8 % věří, že zde je Bůh4. Lze implikovat, že nárůst věřících, nehlásící se k náboženské společnosti v roce 2011 a 2021 je nejspíše dost nafouklý trollingem a “moderními“ spiritualisty.
§2.0.0.1 Vše obecně však nasvědčuje, že populace věřících klesá jak v absolutních číslech, tak proporcionálně. Mnohé farnosti mají už problémy s financemi a nejspíše vše bude v budoucnu horší, jak stará generace odejde z tohoto světa.
§2.0.0.2 Dle mého názoru je zcela nepravděpodobné, že počty věřících klesnou pod dva miliony. Už teď lze spekulovat, že počty věřících mají své “dno“, kolem kterého se klidně století budou držet.
Proč myslíš, že to tak je, že zrovna Česko je (spolu s Estonskem) nejateističtější zemí na světě, pokud nepočítáme dost nejasné informace z Číny a KLDR?
Taky je třeba říct, že třeba takové Švédsko, Norsko, Dánsko či Nizozemsko mají formálně více křesťanů, ale hlásí se k tomu čistě jen s tradice a kostel mají jako místo komunitního setkání, podobně jako i konzervativní křesťané u nás chodí s pomlázkou (pohanská tradice). V germánských zemích mají protestantské kostely zcela běžně vyvěšenou duhovou vlajku a pořádají duhové akce. Myslím, že kdyby se dělal podrobný průzkum, kolik procent lidí jsou skutečně přesvědčení křesťané, pro které je víra důležitá, tak by se v Česku našlo vyšší procento křesťané než ve Švédsku, kde se k ateismu hlásí méně lidí.
Co se týče příčiny, tak jde nejspíš o skutečnost, že Česko bylo spolu s jižní Francií a tyrolskými městy asi jediný případ úspěšné rekatolizace bez masových přesunů běžné populace (Andaluzie, výrazně později Slezsko a Pomořansko). Lidé byli přinuceni se formálně stát katolíky, ale zůstala v nich nedůvěra vůči katolické církvi. Může to být také spojeno s tím, že domácí území se během rekatolizace naplnilo cizí šlechtou, která uplatňovala tvrdší nevolnictví než původní domácí nebo než šlechta v jiných zemích, což se shoduje s Estonskem, ale zároveň jde o pravý opak francouzské rekatolizace (žádná cizí šlechta a žádné nevolnictví a skoro žádná robota).
V Estonsku může jít o to, že jim reformaci udělaly německé elity, které uvrhly Estonce do a Lotyše do nejtvrdšího nevolnictví v Evropě (byť za také protestantských Švédů byli nevolníci osvobozeni, a pak za Rusů zase znevolněni) a také o skutečnost, že se jedná o jedny z mála evropských zemí, kam křesťanství přinesli cizí dobyvatelé a nikoli vlastní panovníci a pozvaní misionáři (podobně v NDR, byť jazykově jiné populaci, ale možná jde i o příčinu ateismu v severní NDR).
Katolická církev byla spojena s cizí vládou, což je přesně naopak než v Polsku, Litvě či Irsku, kde byla spojena s národním odporem proti cizí vládě. Taktéž na Balkáně a Kavkaze je pro lidi důležitá pravoslavná respektive apoštolská víra, jelikož byla spojena s odporem proti muslimům.
Zvláštní situace je v Pákistánu, kde se po brutálním útlaku hinduistů z obyvatel stali i na islámské poměry extrémně fanatičtí muslimové, což se dost liší od efektu české a francouzské rekatolizace, což může být způsobeno tím, že rekatolizace byla mnohem mírnější než islamizace, kromě válečných excesů se protestanti nepopravovali a ve Francii královské jednotky při dobývání protestantských měst většinou obyvatele cíleně nezabíjeli a ještě jim dali vodu a jídlo, což při islamizaci Pákistánu bylo samozřejmě jinak.