Úmrtnost a očkování na Covid-19: pohled nazpět

V tomto článku zodpovím základní informace o 1) efektivitě vakcín 2) nebezpečnosti různých variant Covid-19 3) vedlejších efektech vakcinace 4) co byl větší faktor úmrtí na Covid-19 než být neočkován.

V posledním článku jsem řešil, jak Covid-19 v ČR víceméně skončil a není důvod se ho bát. Ale bylo by dobré se podívat nazpět do minulosti. Již bez emocí a ideologie. Veškeré citované fakta pochází ze studií, které byly zveřejněny po oficiálním konci pandemie dle WHO v březnu 2023¹.

Fungovala vůbec vakcinace?

Vakcinace byla vydávána za všelék proti Covid-19. Jak dobře fungovala?

Obecně řečeno: První vakcína snížila úmrtnost o 71 %, druhá o 91 %. Nejúčinější byly po druhé dávce vakcíny od firmy Moderna, Inc.². Bohužel ČR nakupovalo hlavně od Pfizer, Inc. Toto je hrubý odhad, který detailněji popíšu později.

Když se podíváme na úmrtnost jiným úhlem pohledu, tak 27,2 % úmrtí neočkovaných skrz rok 2021 v Utahu bylo na Covid-19. U 1× očkovaných 6,3 % a 3,8 % u 2× očkovaných. Tyto výsledky přibližně odpovídají snížení úmrtnosti o 91 % po druhé dávce.³

Dle odhadů z letošních studií bylo zachráněno 1,4 - 4 miliony lidí před smrtí. To bylo 7,4 - 23,6 milionů let života navíc. Relativně malý rozdíl mezi počtem zachráněných a léty života je pochopitelný. Z celkového počtu roků života zachráněných vakcinací bylo ani ne 0,5 % koncentrováno ve věku pod 30 let. 76 % bylo u lidí ve věku nad 60 let.⁴

Nabízí se tedy otázka, proč vlastně byli lidí pod 30 let jakkoli omezeni na svobodě? Proč se pro ně nakoupily vakcíny za miliardy €?

Covid-19 může mít u malé menšiny infikovaných trvalejší následky jako bolesti hlavy, špatné dýchání a rychlou únavu - tzv. long covid. Dle dlouhodobého pozorování vzorku švédské populace snížila 1 vakcína počet post-covidových případů o 21 %, 2 vakcíny o 59 % a 3 vakcíny o 73 %⁵.

Varianty Covidu-19

Není možné diskutovat o Covid-19, pokud ho nerozdělíme na jeho varianty. Ty se liší mnohem více než by obecné označování všech z nich jako “Covid-19“ implikovalo …

Meta-studie z roku 2024⁶ ukázala značné rozdíly v úmrtnosti v závislosti na variantách i po zohlednění mnoha dalších faktorů v různých zemích:

Nejsmrtelnější varianta byla Beta - 4,19 % pozitivních na nemoc zemřelo. Ta byla ale limitována na africký kontinent a nebyla adekvátně prozkoumána, proto není zahrnuta do tabulky výše. Původní Covid-19 zabil asi 3,64 % pozitivních, Delta 2,01 %. Omicron ale jen 0,7 %.

Dle japonské studie z roku 2025⁷ jsou výsledky podobné. Zde je rozložení úmrtnosti na variantu Omicron dle věkové kategorie:

U lidí pod 40 let bývala značně vyšší úmrtnost na obyčejnou chřipku než na Omicron. Nabízí se znovu otázka, proč byli i oni omezeni na svobodě?

Tento závěr se potvrdil i v USA na vzorku hospitalizovaných v roce 2022 a 2023. Omicron zabil 5,9 % pacientů, zatímco chřipka 3,7 %. Oproti prvním variantám Covidu-19, kdy umírala 1/5 pacientů to je malý rozdíl. Zajímavé je, že u lidí pod 65 let nebyl signifikantní rozdíl v úmrtnosti na chřipku a Omicron⁸. Další studie z USA našla bod zlomu leden 2025. Od ledna je pro občany nebezpečnější chřipka než Covid-19⁹.

Staré vakcíny a nové nemoci

Pokud jde o účinnost vakcinace, tak první dávka snížila úmrtnost o 84 % u Alpha varianty, ale jen o 46 % u Delty. Po druhé dávce se zvýšila efektivnost vakcíny u Delty na 64 %. Tato studie bohužel neřešila po jaké době po očkování byla data získána¹⁰.
Nová várka vakcín z roku 2024 a 2025 snížila šanci na kritický průběh nemoci o necelou třetinu¹¹. Což není moc oslnivé. Co už není vůbec dobré, je účinnost starších vakcín proti nejnovějším variantám Omicronu (XBB) - ta je víceméně nulová. Pokud jste byli očkovaní už v roce 2021, nemáte jakkoli lepší ochranu než neočkovaný člověk¹²!

Dodávám, že neúčinnost starých vakcín proti Omicronu může souviset s postupným snižováním efektivity vakcinace, jak plyne čas. S každým měsícem od dne vakcinace se sníží efektivita vakcíny o 1,7 %. Kdyby člověk byl očkován mezi prvními (v tu dobu by měl ochranu proti těžkému průběhu přes 90 %), tak by 2 roky poté (kdy začal Omicron) skončil na efektivitě vakcíny okolo 50 %¹³. Jiná studie našla, že po 20 měsících klesla efektivita vakcinace proti hospitalizaci (nezávisle na diagnostikované variantě Covidu) na 80 %. Bohužel měla data jen do prosince 2022, tudíž v ní není vidět propad efektivity proti dalším mutacím Omicronu¹⁴.

Možná právě kvůli postupnému úpadku efektivity nám byly servírovány fantastické závěry prvních testů vakcín …

Zemřeli lidé na následky vakcinace?

Mnoho lidí bylo vyděšeno vedlejšími následky vakcinace. Tato obava byla mylná. I přestože jsou lidé braní jako očkování až několik dní po vakcinaci, což umožnilo zdravotníkům prohlásit mrtvého za “neočkovaného”, v období hned po očkování zemřelo spíše méně pacientů než je obvyklé (-14 %). Toto zjištění vzniklo na základě pozorování 3,2 milionu amerických válečných veteránů¹⁵. Sledování 2 milionů lidí v Utahu nepotvrdilo zvýšenou úmrtnost po vakcinaci¹⁶.

Mnohé zprávy zmiňovaly myokarditidu (zánět srdečního svalu) jako vedlejší efekt očkování. Dle kompletních dat korejského zdravotního systému se našlo 480 prokázaných případů a 8 úmrtí. Což odpovídá 1,1 případům na 100 000 očkovaných. Nejvíce zasaženi byli náctiletí muži, u nich se jednalo o 5,3 případů na 100 000 očkovaných. Celkově stárnutí a pohlaví chránilo proti tomuto vedlejšímu efektu. U vakcíny od Pfizeru bylo 2× méně případů než u Moderny.¹⁷

Data z švédského zdravotního systému prokázala, že vakcína od Moderny je nebezpečnější pro srdce oproti jiným typům očkování nebo jeho absenci u lidí pod 40 let. Na druhou stranu očkovaní měli ve věku nad 40 let mnohdy menší šanci na komplikace.¹⁸

Dle vzorku přes 300 000 novorozenců v Kanadě, Norsku a Švédsku se neukázalo, že by jim očkování při těhotenství ublížilo. Dokonce očkovaným matkám umírali novorozenci méně častěji, což spíše souvisí s nezohledněnými demografickými charakteristikami neočkovaných na západě.¹⁹

Když srovnáme následky samotného Covid-19 s vakcínami, tak první je zdaleka nebezpečnější pro lidské zdraví. Rozhodně u lidí nad 20 let.

Kdo jsou lidé, kteří zemřeli i přes 3 vakcíny?

Existuje dost lidí, kteří zemřeli i po třech dávkách vakcíny. Rozhodně se nejedná o náhodný vzorek populace. Dle velké britské studie sledují přes 10 milionů jedinců v zdravotním systému s >2 dávkami očkování zjistila, že osmdesátiletý člověk má 29-30× vyšší šanci na úmrtí než padesátiletý. Mentálně zaostalí lidé měli 5,1× větší šanci na úmrtí, 3,1× u těch s rakovinou krve / kostní dřeně, 2,9× u fibrózy / plicní hypertenze, 2,9× u sklerózy a podobnými nemoci, 2,7× u Parkinsona nebo 2,6× u demence. Obecně vidíme jasnou korelaci šance úmrtí na Covid-19 a úmrtí na jiné příčiny.²⁰

Mrtví kompletně očkovaní lidé jsou tedy zrovna část populace, která je už jednou nohou v hrobě.

Rizikové faktory nemoci

S tím přímo souvisí další otázka. Jaké vlastnosti člověka měly větší vliv na kritický stav po infekci než být neočkovaný, když vakcinace není perfektní všelék? Je známo, že lidé s již existujícími zdravotními problémy, obezitou, diabetem 2. typu a vyšším věkem byli mnohem více vystaveni nebezpečí viru než ostatní.²¹

We found that 49.5 % of the variance in the severity of critical COVID-19 was explained by SpO₂ and SSC (negatively associated), chest computed tomography alterations (CCTA), inflammatory biomarkers, severe acute respiratory syndrome (SARS), BMI, T2DM, and age (positively associated).

Mladý a zdravý člověk měl tedy zanedbatelnou šanci mít kritický průběh nemoci.

Zdravotní stav regionu

Rozdíly ve zdraví populace vysvětlovaly velkou část mezinárodních rozdílů v tom, jak stát zvládl šíření Covid-19 mezi občany. Další zásadní faktor je samotná vyspělost zdravotní péče. Například Česko nebylo oproti severní Evropě připravené na tak velký nápor pacientů v nemocnicích. Což je stálo život.

Dle velkého evropského srovnání 569 regionů počet nad-úmrtí koreloval s průměrnou délkou života při narození. Tento rozdíl byl způsoben hlavně rokem 2021, kdy řádila varianta Delta. Nejzdravější regiony při ní měly lepší výsledky než v roce 2020, ale u nejnezdravějších regionů vystřelila nad-úmrtnost na více než dvojnásobek z roku 2020.²²

While the number of uncertainties had hardly decreased [oproti roku 2020], governments had more time than in the first phase to assess the situation, develop an overall strategy, and adapt to the pandemic. In this period, lower health capital, measured by pre-pandemic life expectancy, was associated with higher regional excess mortality rates, increasing the variance in observed life expectancy. These results suggest that those factors defining pre-pandemic mortality conditions may have shaped the distribution of COVID-19 excess mortality. Therefore, factors such as health status, lifestyle, nutrition, health infrastructure, and access to healthcare services that shape life expectancy in a given region in “normal” times (i.e., health capital) may also have a crucial role in vulnerability to a pandemic.

Nelze ignorovat velké rozdíly mezi zeměmi za a před železnou oponou²³:

… this likely includes profound disparities in levels of vulnerability to the disadvantage of the East, e.g. in terms of pre-existing diseases, intensified by lagging economic development and selective migration due to their impact on risk-relevant behaviour. Lower levels of compliance with policy interventions (e.g. social distancing and vaccination) and a generally lower level of trust in authorities might also stem from the communist past of CEE countries.

Zde jsem našel srovnání Česka a jeho sousedů v roce 2021 pro jiný pohled na českou (a slovenskou) tragédii s nad-úmrtími²⁴:

Studie ČR na úrovni 76 okresů + Prahy tuto hypotézu potvrdila. Zdravotní situace okresu před pandemií a míra vzdělání byly důležitější faktory než počet neočkovaných!²⁵

Jiná úmrtí při pandemii

Mít horší kapacity nemocnic také vede k úmrtí lidí, kterým je odložena operace nebo se bojí jít do nemocnice, aby nechytili Covid-19.

Je fakt, že přísnější proti-pandemická opatření vedla k zanedbání zdravotní péče lidí bez Covid-19. Což korelovalo s vyšším počtem nad-úmrtí v zemi²⁶. Pokud se zaměříme pouze na jednotky intenzivní péče, nejbohatší země byly nárůstu úmrtí ušetřeny, ale středně bohaté zažily nárůst ne-covidových úmrtí o 1/4²⁷.

Studie z USA o letech 2020 a 2021 nám dala mnohem konkrétnější čísla. Jak lze vidět na grafu, tak přibližně sedmina vzrůstu úmrtnosti nebyla kvůli Covid-19:

Mnohé nemoci vymizely. Hlavně konkurence Covidu-19 - chřipka a jiné onemocnění plic.²⁸

Dle dat z Brazílie vedlo +100 hospitalizací kvůli Covid-19 na 100 000 obyvatel k nárůstu ne-covidových smrtí o +3,9 na 100 000 obyvatel²⁹. Studie s daty z vícero zemí latinské Ameriky vypočítala, že celkový počet úmrtí kvůli zanedbané péči byl přibližně 96 000 obětí. Což je 1/10 všech nad-úmrtí v letech 2020-2021³⁰:

V Británii s každými 36-42 úmrtími na Covid-19 zemřel jeden člověk na zanedbání zdravotní péče jiných nemocí. Což bylo 3000 úmrtí na jiné příčiny vs 109 000 úmrtí na Covid-19.³¹

Můžeme říci, že přibližně každé desáté nad-úmrtí bylo kvůli zanedbání péče jiných nemocných než s Covid-19. Bohužel neexistují přesná data pro Česko. Nedivil bych se, kdyby poměr mrtvých bez Covid-19 byl vyšší.

Závěr

Nejvíce úmrtí bylo způsobeno nepřipraveným zdravotnictvím a populací se špatným zdravím. Na druhém místě rozhodně byla proočkovanost populace. Lidé trpěli pramálo vážnými vedlejšími efekty vakcinace, ale účinnost vakcinace měsíc od měsíce klesala. Oproti variantě Omicron nebyla moc účinná, avšak ten je zdaleka méně nebezpečný než původní mutace Covid-19.

Dle mého skromného názoru nemělo moc smysl očkovat lidi pod 20 let, natož je omezovat na svobodě. Dále je nakupovat vakcíny i na rok 2025 a 2026 chyba našeho ministerstva zdravotnictví. Beztak už nikdo nebere vakcinaci na Covid-19 vážně. Pro příště by bylo dobré pozvednout úroveň českého zdravotnictví, aby bylo možné čelit náhrnu nakažených do nemocnic. Oproti západu jsme situaci prostě nezvládli. Co je také zarážející, je absence velkých českých studií. Stav české vědy odpovídá reportu Nature Indexu, kde jsme per capita spíše blíž Africe než západu³² …

1. Sarker, R., Roknuzzaman, A. S. M., Nazmunnahar, Shahriar, M., Hossain, M. J., & Islam, M. R. (2023). The WHO has declared the end of pandemic phase of COVID-19: Way to come back in the normal life. Health science reports, 6(9), e1544. https://doi.org/10.1002/hsr2.1544

2. Soheili, M., Khateri, S., Moradpour, F., Mohammadzedeh, P., Zareie, M., Mortazavi, S. M. M., ... & Moradi, Y. (2023). The efficacy and effectiveness of COVID-19 vaccines around the world: a mini-review and meta-analysis. Annals of clinical microbiology and antimicrobials, 22(1), 42.

3. Payne, J. R., Bose, S., Kubiak, R. W., & Nolen, L. D. (2023). Evaluation of mortality risk after COVID-19 vaccination, Utah 2021. Vaccine, 41(18), 2996-3002.

4. Ioannidis, J. P., Pezzullo, A. M., Cristiano, A., & Boccia, S. (2025, July). Global estimates of lives and life-years saved by COVID-19 vaccination during 2020-2024. In JAMA Health Forum (Vol. 6, No. 7, pp. e252223-e252223). American Medical Association.

5. Marra, A. R., Kobayashi, T., Callado, G. Y., Pardo, I., Gutfreund, M. C., Hsieh, M. K., ... & Rizzo, L. V. (2023). The effectiveness of COVID-19 vaccine in the prevention of post-COVID conditions: a systematic literature review and meta-analysis of the latest research. Antimicrobial Stewardship & Healthcare Epidemiology, 3(1), e168.

6. Xia, Q., Yang, Y., Wang, F., Huang, Z., Qiu, W., & Mao, A. (2024). Case fatality rates of COVID‐19 during epidemic periods of variants of concern: A meta-analysis by continents. International Journal of Infectious Diseases, 141, 106950.

7. Miyashita, K., Hozumi, H., Furuhashi, K., Nakatani, E., Inoue, Y., Yasui, H., ... & Suda, T. (2025). Outcomes of COVID-19 in the Omicron-predominant wave: large-scale real-world data analysis with a comparison to influenza. Pneumonia, 17(1), 3.

8. Xie, Y., Choi, T., & Al-Aly, Z. (2023). Risk of death in patients hospitalized for COVID-19 vs seasonal influenza in fall-winter 2022-2023. Jama, 329(19), 1697-1699.

9. Xie, Y., Wang, N., Choi, T., & Al-Aly, Z. (2025). Cases, hospitalization, and mortality in COVID-19 and influenza among veterans in 2022-2025 influenza seasons. JAMA Network Open, 8(7), e2520673-e2520673.

10. Soheili, M., Khateri, S., Moradpour, F., Mohammadzedeh, P., Zareie, M., Mortazavi, S. M. M., ... & Moradi, Y. (2023). The efficacy and effectiveness of COVID-19 vaccines around the world: a mini-review and meta-analysis. Annals of clinical microbiology and antimicrobials, 22(1), 42.

11. Cai, M., Xie, Y., & Al-Aly, Z. (2025). Association of 2024–2025 Covid-19 vaccine with Covid-19 outcomes in US veterans. New England Journal of Medicine, 393(16), 1612-1623.

12. Tartof, S. Y., Slezak, J. M., Frankland, T. B., Puzniak, L., Hong, V., Ackerson, B. K., ... & McLaughlin, J. M. (2024). Estimated effectiveness of the BNT162b2 XBB vaccine against COVID-19. JAMA Internal Medicine, 184(8), 932-940.

13. Cromer, D., Steain, M., Reynaldi, A., Schlub, T. E., Khan, S. R., Sasson, S. C., ... & Davenport, M. P. (2023). Predicting vaccine effectiveness against severe COVID-19 over time and against variants: a meta-analysis. Nature Communications, 14(1), 1633.

14. Wu, N., Joyal-Desmarais, K., Ribeiro, P. A., Vieira, A. M., Stojanovic, J., Sanuade, C., ... & Bacon, S. L. (2023). Long-term effectiveness of COVID-19 vaccines against infections, hospitalisations, and mortality in adults: findings from a rapid living systematic evidence synthesis and meta-analysis up to December, 2022. The Lancet Respiratory Medicine, 11(5), 439-452.

15. McConeghy, K. W., Hur, K., Dahabreh, I. J., Jiang, R., Pandey, L., Gellad, W. F., ... & Cunningham, F. (2024). Early mortality after the first dose of COVID-19 vaccination: a target trial emulation. Clinical Infectious Diseases, 78(3), 625-632.

16. Payne, J. R., Bose, S., Kubiak, R. W., & Nolen, L. D. (2023). Evaluation of mortality risk after COVID-19 vaccination, Utah 2021. Vaccine, 41(18), 2996-3002.

17. Cho, J. Y., Kim, K. H., Lee, N., Cho, S. H., Kim, S. Y., Kim, E. K., ... & Cho, J. G. (2023). COVID-19 vaccination-related myocarditis: a Korean nationwide study. European heart journal, 44(24), 2234-2243.

18. Xu, Y., Li, H., Santosa, A., Wettermark, B., Fall, T., Björk, J., ... & Nyberg, F. (2025). Cardiovascular events following coronavirus disease 2019 vaccination in adults: a nationwide Swedish study. European Heart Journal, 46(2), 147-157.

19. Norman, M., Magnus, M. C., Söderling, J., Juliusson, P. B., Navér, L., Örtqvist, A. K., ... & Stephansson, O. (2024). Neonatal outcomes after COVID-19 vaccination in pregnancy. Jama, 331(5), 396-407.

20. Ward, I. L., Robertson, C., Agrawal, U., Patterson, L., Bradley, D. T., Shi, T., ... & Nafilyan, V. (2024). Risk of COVID-19 death in adults who received booster COVID-19 vaccinations in England. Nature Communications, 15(1), 398.

21. Júnior, W. L. D. T., Danelli, T., Tano, Z. N., de Souza Cassela, P. L. C., Trigo, G. L., de Morais Cardoso, K., ... & Simão, A. N. C. (2025). Precision Medicine and Machine Learning to predict critical disease and death due to Coronavirus disease 2019 (COVID-19). Human Immunology, 86(4), 111337.

22. Hajdu, T., Krekó, J., & Tóth, C. G. (2024). Inequalities in regional excess mortality and life expectancy during the COVID-19 pandemic in Europe. Scientific reports, 14(1), 3835.

23. Bonnet, F., Grigoriev, P., Sauerberg, M., Alliger, I., Mühlichen, M., & Camarda, C. G. (2024). Spatial disparities in the mortality burden of the covid-19 pandemic across 569 European regions (2020-2021). Nature Communications, 15(1), 4246.

24. Chlapec, D. (2023). Analýza nadúmrtnosti v souvislosti s pandemií COVID-19 v letech 2020 a 2021 ve vybraných státech střední Evropy.

25. Netrdová, P., Tesárková, K. H., & Dzúrová, D. (2025). Exploring vulnerability amplification in regional health inequality: COVID-19 case study in Czechia. Applied Geography, 177, 103565.

26. Ledesma, J. R., Chrysanthopoulou, S. A., Lurie, M. N., Nuzzo, J. B., & Papanicolas, I. (2024). Health system resilience during the COVID‐19 pandemic: A comparative analysis of disruptions in care from 32 countries. Health Services Research, 59(6), e14382.

27. McLarty, J., Litton, E., Beane, A., Aryal, D., Bailey, M., Bendel, S., ... & Salluh, J. (2024). Non-COVID-19 intensive care admissions during the pandemic: a multinational registry-based study. Thorax, 79(2), 120-127.

28. Li, Y., Li, H., & Adair, T. (2025). The impact of the pandemic on non-COVID-19 causes of death in the united States: a multiple cause of death analysis. European Journal of Epidemiology.

29. Menezes-Filho, N., Komatsu, B. K., & Villares, L. (2023). The impacts of COVID-19 hospitalizations on non-COVID-19 deaths and hospitalizations: A panel data analysis using Brazilian municipalities. PLoS One, 18(12), e0295572.

30. Bernal Lara, P., Savedoff, W. D., Garcia Agudelo, M. F., Bernal, C., Goyeneche, L., Sorio, R., ... & Bauhoff, S. (2023). Disruption of Non-COVID-19 Health Care in Latin America during the pandemic: effects on Health, lessons for policy: study examines the disruption of non-COVID-19 health care in Latin America. Health Affairs, 42(12), 1657-1666.

31. Fetzer, T., Rauh, C., & Schreiner, C. (2024). The hidden toll of the pandemic: Excess mortality in non-COVID-19 hospital patients. Journal of Health Economics, 95, 102882.

32. Kirkegaard, E. O. W. (2023, August 4). Scientific productivity by country. Clear Language, Clear Mind. https://emilkirkegaard.dk/en/2023/08/scientific-productivity-by-country/