Jaké jsou charakteristiky neočkovaných lidí (ve Finsku)?

Existuje průnik mezi lidmi na spodku společnosti a neočkovanými?

Covid-19 pandemie už je historie <= virus postupně zmutoval do téměř neškodné verze, která nikoho nezajímá. Dodnes však v Česku žije fenomén jménem “dezoláti”. Což je označení lidí, kteří se dostali na mediální jeviště jejich bojem proti očkování na Covid-19. Už jejich hanlivý název naznačuje, že se jedná o lidi obvykle ze spodku společnosti. Nikoli zdravého elegantního mladého manažera sledujícího operu. Před pár měsíci vyšla studie¹, která by nám mohla říci více o vlastnostech lidí, kteří se nenaočkovali.

Byla provedena na rozsáhlých datech finského státu z konce roku 2021 mezi lidmi ve věku 30-80. Z nich bylo už ~90 % očkováno proti Covid-19. Mladší lidé nejsou riziková skupina s prioritou očkování, tak byli vyřazeni. Výsledný vzorek se skládal z 3,2 milionu občanů.

Základní rozdíly

Muži byli častěji neočkovaní než ženy (10,9 % vs 8,5 %). Studie dále obsahovala 2890 atributů spojených s finskými občany očištěny o vliv věku a pohlaví. Vybral jsem pouze ty navyšující šanci na odmítnutí očkování o >10 %:

1. Stát nemá informace o jejich příjmech (1,35× častěji neočkovaní)

2. Stát nemá informace o jejich zaměstnání (1,18×)

3. Stát nemá informace o bydlišti (1,16×)

4. Existuje lineární vztah s výší příjmů. Oproti nejbohatší desetině je nejchudší desetina 1,2× častěji neočkovaná.

5. Mít poslední trvalé bydliště v obci Kinnula (1,1×) nebo Pyhäjoki (1,17×)

6. Mají jiný mateřský jazyk než Finštinu:

   1. Indové ze státu Odiša jsou 1,78× častěji neočkovaní než lidé mluvící pouze Finsky.

   2. Čečenci 1,72×

   3. lidé z západní Afriky 1,65×

   4. Indové z Maháráštry 1,62×

   5. Indové z Ándhrapradéše a okolí 1,54×

   6. lidé ze střední Afriky 1,54×

   7. Židé 1,49×

   8. Slováci 1,49×

   9. Estonci 1,44×

   10. Bulhaři 1,43×

   11. Livenci 1,41×

   12. Korejci 1,4×

   13. Je zde kupa dalších etnik, co se nechtějí očkovat, ale nechci tento list zbytečně prodlužovat. Obecně řečeno - být cizinec je dost velký faktor navyšující neočkovanost 1,15×. Není žádná národnost, kde by se lidé očkovali častěji než Finové.

7. Z problémů zapsaných doktory:

   1. závislí na stimulantech (1,22×)

   2. závislí na marihuaně (1,25×)

   3. mají častěji Hepatitidu C - nemoc spojená s injekční aplikací drog nebo špatným tatérem (1,22×)

   4. mají disociativní poruchu (1,26×)

   5. závislí na vícero drogách (1,21×)

   6. závislí na opiátech (1,21×)

   7. závislí na halucinogenech (1,21×)

   8. historie sebepoškozování se řezáním (1,15×)

   9. pokus se zabít:

      1. skokem pod vozidlo (1,15×)

      2. oběšením (1,11×)

      3. skokem z výšky (1,13×)

   10. závislost na sedativech (1,15×)

   11. parainoidní porucha (1,14×)

   12. schizoidní porucha (1,14×)

   13. schizotypní porucha (1,13×)

   14. poruchy pozornosti (1,12×)

   15. dlouhodobé iluze a halucinace (1,12×)

   16. rakovina kostní dřeně (1,12×)

   17. alkoholická kardiomyopatie - způsobeno alkoholismem (1,11×)

   18. ostatní poruchy osobnosti (1,11×)

   19. problémy spojené s nedostatkem bílkovin ve stravě (1,11×)

   20. agorafobie - obvykle strach z otevřených prostranství, veřejné dopravy, někdy až vycházení z domu (1,11×)

   21. schizofrenie (1,11×)

   22. emociální nestabilita (1,11×)

   23. vaskulární demence (1,11×)

   24. impulzivní poruchy osobnosti (1,1×)

   25. podvýživa (1,1×)

   26. degenerace mozku kvůli alkoholismu (1,1×)

8. Obecně dostávají neočkovaní 1,15× častěji různé sociální dávky na řešení své drogové závislosti

9. Z předpisů doktorů vidíme pouze alkaloidy z barvínkovnce - obvykle používáno na léčbu rakoviny (1,13×)

10. Mít neočkované příbuzné také navyšuje šanci být neočkován:

    1. u neočkované matky 1,31×

    2. u otce 1,23×

    3. u aspoň jednoho sourozence 1,17×

11. Jediný faktor, který zde znatelně zvyšuje šanci na očkování je být nesvéprávný kvůli poruše intelektu (0,88×)

Celkový model

Ze všech informací vědci sestavili model odhadující, jestli si člověk vezme nebo nevezme vakcínu. V 80,1 %² případů správně odhadl, jestli je občan očkován nebo neočkován (to je o 30,1 % lepší než hádání náhodou³).

Dle obrázku a grafu a však funguje trochu netradičně. 80 % občanů je neočkovano +-10 % kolem celonárodního průměru. Tedy když jste závislý na stimulantech, tak nejspíše nebudete nijak vybočovat. Až v top 20 % nejvíce rizikové populace vidíme znatelný nárůst šance na odmítnutí očkování. A jen top 2 % je ve většině případů neočkováno.

Nejvíce zásadní byly pro tento model příjmy, vaše historie kupování léků (i přestože naprostá většina asociací byla malá, zde záleželo spíše na objemu), věk, pobírání sociálních dávek a být manželství (viz b na obrázku).

Dědičnost

Studie také použila data z genetických bank (dohromady 419 230 lidí), ale výsledky nebyly moc dobré <= dědičnost byla 2,6 %⁴. Geny způsobující odmítnutí vakcinace signifikantně korelovaly s geny způsobující:

1. ADHD (r = 0,43)

2. Depresi (r = 0,36)

3. Schizofrenii (r = 0,35)

4. Osamělost (r = 0,33)

5. Kouření (r = 0,31)

6. Riskantní chování (r = 0,25)

7. Neuroticismus (r = 0,19)

Vsadil bych se, že všech 2,6 % je jen průnik genů obecné psychopatologie (p-faktor) s odmítnutí očkování. Viz spojení s mentálními chorobami výše.

Srovnání s Českem

Ve Finsku je fakt, že mezi neočkovanými a lidmi na okraji společnosti je velký průnik. Ať už chudinou, mentálně chorými, cizinci nebo drogově závislými. Což by odpovídalo na spojitost klasifikace “dezolát” s odmítáním očkování.

Samozřejmě u lidí pod 30 není očkování jasně asociováno s racionalitou. Tato skupina má minimální šanci na smrt nebo hospitalizaci - neočkovaný mladý člověk měl menší šanci skončit na JIP jako očkovaný šedesátník⁵. Proto je to spíše osobní filosofické rozhodnutí než objektivní kalkulace risku a pozitiv.

Data z konce roku 2021 z ČR

Je i spekulativní, jak lze toto aplikovat na Česko. Bohužel nemám přesné informace o lidech ve věku 30-80 v časovém období studie. Odhadem bylo neočkováno 23 % lidí⁶ => to je více než dvojnásobek než ve Finsku.

Je proto nemožné, aby byla v ČR asociace neočkovaných s “dezoláty“ tak silná jako ve Finsku. Naše neočkovaná populace bude méně dysgenická.

Z hlediska materiálních standardů lidé ve Finsku ví, že jsou jedna z nejbohatších zemích na světě. Za průměrnou mzdu nakoupíte 1,49× více věcí než v ČR⁷. Na novou nemovitost vám stačí 8 průměrných ročních platů, nikoli 14⁸. Když vláda zavelí, tak většiny populace poslechne, protože ji nevidí jako přítěž. Mezitím v Česku je dle západních měřítek více lidí v kategorii “okraj společnosti“ a jejich situace se v posledních desetiletí zvlášť nezlepšila. Speciálně relativně vůči “západu“ nebo Polsku.

Neočkovaní se shlukují spíše v chudších regionech

I v ČR existuje vztah očkování a příjmů. Vysokopříjmové domácnosti byly naočkovány o 23 % více než ty pod hranicí chudoby⁹:

Podobně vysokoškoláci byli o 19 % více naočkováni než lidé bez maturity:

Ač jsou socioekonomické faktory také silné, tak ve Finsku chybí lidé zklamaní z iluzí 90. let nebo z pádu komunismu samotného. Ti jsou nezávisle na své finanční situaci náchylní k odmítání všeho, co se zrovna vládě líbí.

S tím souvisí dle mého názoru zásadní rozdíl. Ve Finsku byly roušky povinné v určitých vnitřních prostorech pouze na chvíli v těžké situaci od 14. 3. 2021 do začátku srpna 2021. Jinak Vás do nich nikdo nenutil¹⁰. Školy a pracoviště byly částečně uzavřeny od prosince 2020 do července 2021¹¹. Také Vás za celou dobu netrestali za porušení lockdownu¹². Obecně řečeno byl tlak na lidi mnohem nižší než v Česku, ale policie pravidla lépe vymáhala. Když vezmeme v potaz více neposlušnou individualistickou českou mentalitu a ne moc dobré vymáhání zákonů, tak míra restrikcí Babišovy vlády byla utopie. Každý člověk, který nechytil nemoc zdeformovaného lidumilství, viděl, že důsledky této politiky záchrany životů za každou cenu jsou z dlouhodobého hlediska spíše negativní než pozitivní. Ať už z ekonomického hlediska, následného propadu porodnosti, důvěry lidí ve stát / experty a omezení naší svobody. A jako bonus k tomu jsme i přes všechno skončili s dvojnásobkem zemřelých (per capita) než Finsko¹³! Proto je vážný důvod si myslet, že mnozí lidé se neočkovali na truc vůči těmto praktikám a kvůli ztrátě důvěry v oficiální narativ.

Závěr

Na Twitteru jsem dříve viděl příspěvky, jak ženy ze západu si dávají do bia na Tinderu “vaccinated men only“. Přinese jim to v průměru lepšího partnera? Dle dat z Finska ano. Jako jednoduchý filtr by to obstálo.

V Česku nemáme tak rozsáhlá data, abychom mohli udělat samý závěr. Sice platí, že zde je lineární vztah s socioekonomickým statusem a ochotou se očkovat, ale to je vše. Můžeme však spekulovat, že průnik mezi neočkovanými a spodkem společnosti bude i dle jiných parametrů existovat, ač slabší.

Hlavní myšlenka článku by měla být, že státní kapacita u lidí na okraji společnosti je nižší než u zabezpečenější většiny. Pokud vláda chce lépe vymáhat své požadavky, tak si bude muset získat jejich důvěru. Což musíme uznat, že se v Česku dlouhodobě nedaří.

1. https://www.nature.com/articles/s41562-023-01591-z

2. AUC=0,801

3. https://towardsdatascience.com/understanding-auc-roc-curve-68b2303cc9c5

4. bohužel nemám k dispozici studie dvojčat

5. https://web.archive.org/web/20211201082528/https://ockovani.opendatalab.cz/statistiky#srovnani

6. https://web.archive.org/web/20220103215240/https://ockovani.opendatalab.cz/statistiky_ockovani

7. https://jakubmarian.com/local-price-and-purchasing-power-index-in-europe/

8. https://www.numbeo.com/property-investment/rankings_by_country.jsp?title=2023-mid&region=150

9. https://zivotbehempandemie.cz/ockovani

10. https://ourworldindata.org/covid-face-coverings

11. https://ourworldindata.org/covid-school-workplace-closures

12. https://ourworldindata.org/covid-stay-home-restrictions

13. https://ourworldindata.org/grapher/excess-deaths-cumulative-per-100k-economist?time=2023-01-02