V tomto článku se podívám na příčiny: prvního propadu porodnosti v 18. století ve Francii, následného úpadku v Evropě kolem roku 1900, baby boomu za 2. světové války a katastrofální situace ve východní Asii. A na následky kulturní revoluce v 60. letech na západě a pádu komunismu ve východní Evropě.
Tak jsem si myslel, že když už konzervativní vlády nic aktivně nedělají pro zvýšení porodnosti, že aspoň nebudou nic aktivně dělat pro její snížení. Mýlil jsem se. Itálie zakázala středním školám (10 až 14 let) nechat po skončení výuky děti chodit domů samy, i kdyby rodiče nakolenou prosili. Už Ibn Chaldun řekl, že byrokracie má potenciál rozvrátit společnost. Za chvíli to přijde i k nám a bude jen hůř, v zestárlé populaci šedesátiletá žena se těžko udrží u pásu v továrně, ale může sedět v kanceláři OSPODu. Kdo není boháč, těžko může mít víc dětí, když nemůže na chvíli nechat děti do 14 let bez dozoru, zejména, když jsou prarodiče daleko nebo už nechodí. Totéž ta kravina se zákazem tělesných trestů dětí. Někdy se nelze divit, že lidé nechtějí mít děti, když společnost rodičovství nepodporuje, ale místo toho stát drží rodiče jednou nohou ve vězení.
U nás to už taky začíná, byť zatím jen v institucích. Spousta počestných míst, jako jsou třeba zábavní parky, kina, muzea, hrady... zakazuje vstup do patnácti bez dospělého v návštěvním řádu. Tohle samo o sobě velký průser není, byť to je nepříjemnost (my jsme se spolužáky v páté třídě párkrát šli sami do kina, tehdy to šlo a nikomu se nic nestalo. Dokonce jsem se v deseti letech sám vrátil pro zapomenutou čepici na Pravčickou bránu a žádný byrokrat to tehdy nezakázal), ale stejnou kravinu do podmínek přepravy může časem dát i veřejná doprava, což bude pro mnoho rodičů a dětí naprosto zničující
Navíc teď vláda zakázala tělesné tresty, sice bez sankcí, ale otvírá to Overtonovo okno k únosu státem za jednu facku. Bude jen hůř, byrokracie se přirozeně rozpíná, vyžaduje si další a další byrokracii a ve stárnoucí populaci přirozeně vznikají zbytečná pracovní místa. Rodičovství bude naprosté peklo. Děti budou udávat rodiče jako za Savonaroly.
Taky je zajímavé, že dvě země s jednou z nejextrémněji nízkých porodností jsou Thajsko a Chile, což jsou země, kde děti a mladí lidé tráví ročně nejvíce hodin ve škole ze všech zemí světa, takže nemohou pomoct s domácími pracemi či mladšími sourozenci.
Výborný článek. Ještě bych dodal několik dalších věcí.
Vliv chytrých telefonů a sociálních sítí nejspíš bude podstatně větší. Mnozí nejen mladí tráví čas procházením cizích lidi na Instagramu a Tiktoku. Internet vedl k propadu plodnosti zejména v Latinské Americe a jižní Asii tím, že každý den vidí model. Sociální sítě také umožňují se částečně sociálně naplnit bez osobního setkání, což vede k nižší míře vztahů mezi mladými. Skutečně lze vidět, že venku je mnohem méně mladých lidí než dřív. Zejména příroda a ulice obytných čtvrtí se dost vyprázdnili. Sociální sítě vedou k tomu, že jsou lidé se nuceni poměřovat s cizími lidmi, což vede k depresím. Také proti sobě rozeštvávají pohlaví a generace. Před sociálními sítěmi nebyly takové názorové rozdíly mezi muži a ženami, generace si tolik nenadávali. Už ta poslednost mladých škatulkovat generace do nějakých nesmyslných názvů narušuje přirozenou mezigenerační soudržnost. Možná se kvůli nim i mladý muž může bát oslovit ženu, že o něm ještě bude psát na sociální sítě. Se sociálními sítěmi také souvisí démonizace věkových rozdílů (v diskusi o napadení mladého muže dokonce někteří američtí levičáci psali, že je nechutné mít ve dvaceti osmnáctiletou holku), která nejspíš snižuje míru manželství, když dvacetiletý se bojí oslovit osmnáctiletou a ještě se před tím ptá na Redittu, zda to je v pořádku, se kterou by se brzy mohli vzít a měli by dosatek času na větší počet dětí.
Další problém je vzdálenost práce od domova. Když nejen muž, ale i žena, je společností tlačena do práce minimálně 8 hodin, mnohdy i odpoledne a o víkendu, daleko od domova, kam si nemůže vzít dítě (narozdíl od soukromého zemědělce, který si může v traktoru může posadit vedle sebe své děti), tak to ve společnosti bez tradičních vazeb v příbuzenstvu, s přáteli a v komunitě sousedů velmi ztěžuje mít děti. V tradiční venkovské společnosti měli dospívající defacto povinnost hlídat sousedům děti, což si dnes nelze představit a v Americe by možná takové rodiče zavřeli.
Pořád se mluví o dostupnosti bydlení, ale již se nemluví o tom, že v minulosti žilo v Česku v jedné nemovitosti průměrně 10 lidí, na východ od Hajnalovy linie ještě výrazně více. Nedostupnost bydlení je přirozený důsledem sociální normy odvrhující vícegenerační bydlení, přijatelnosti rozvodu, přijatelnosti nepostarání se o staré nemohoucí rodiče. V minulosti prakticky neexistovalo, aby v nemovitosti žil 1 člověk. V moderních společenských normách ani nemůže existovat dostupné bydlení mimo velmi řídce obydlení oblasti, kde však nejsou pracovní přiležitosti.
Rozvoj umělé inteligence by sice mohl navýšit míru práce z domova a tím umožnit lidem mít více dětí, ovšem umělá inteligence vytvoří tolik dalších vyžití, tolik dalších vjemů, že stále méně lidí bude chtít mít děti. AI sex hackne lidské pudy, budou brýle, kde člověk živě uvidí sex s osobou, kterou si sám nastaví tak, aby byla nejatraktivnější na světě, vždy ji bude 25. AI nám umožní sociální kontakt stále více online, třeba budou i AI školy z domova (což ještě bude uvítáno, že dítě nebude muset jít přes přechod do školy), AI práce, takže lidé budou mít stále méně sociálních kontaktů. Sice práce z domova povede k tomu, že malá část populace díky tomu bude mít hodně dětí, ale u drtivé většiny lidí to naopak povede k bezdětnosti.
>Vliv chytrých telefonů a sociálních sítí nejspíš bude podstatně větší.
Proto jsem dal na začátek, že tyto informace se nemusí vztahovat na posledních 10 let. Plodnost uvnitř manželství je stabilní oproti roku ~2000. Co se změnilo je právě úpadek vzniku vztahů:
Celkem jasná korealce vyšší porodnosti a nižšího používání asociálních sítí v Africe. Výjimkou jsou europoidnější oblasti Sahelu, ale tam vysoká porodnost koreluje s nízkým podílem žen mezi uživateli sociálních sítí.https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/psp.2635
Což je logické, když najednou muži vidí stovky dokonalých ultrasexy influencerek a ženy vidí dokonalé atraktivní bohaté muže trávící celý den na pláži se svou přítelkyní. Pod takovými vlivy lidé nemají motivaci mít děti, když vidí zdánlivý luxus užívání si života některých bezdětných, ale už nevidí, že je čeká dlouhé umírání v samotě, nešťastnosti a mnohdy i chudobě a hladu.
Další studie z Číny doslova uvádí, že plodnost pozitivně koreluje s offline sociálním kapitálem (příbuzenstvo, přátelé, sousedi), ale negativně s online sociálním kapitálem. https://www.nature.com/articles/s41599-024-03643-9
Jako společnost bychom se měli nějakým způsobem alespoň částečně odpojit od sociálních sítí a hlavně by rodiče měli chránit děti před vlivem sociálních sítí a nedovolit jim registraci aspoň na ty nejhorší, jako je Instagram a Tiktok. Tím neříkám dětem bránit v přístupu k technologii, třeba hraní Minecraftu, když je zároveň zajištěno, aby dítě chodilo přirozeně ven, není škodlivé, spíše naopak dospívajícím umožní myslet na něco jiného, než na zvrácenosti ze sociálních sítí. Sociální sítě dají naprosto nepřirozeně dítě do kontaktu s celým světem a dávají na něj tíhu celého světa. Sociální sítě mohou za nárůst depresí a sebevražd a nějakým způsobem asi i k nárustu masových vražd v USA i v Česku. Asi nejhorší následek je, že online svět nutí mladé lidi s naprosto normálními nepatrnými odchylkami (např. holka, která není atraktivní) ke členství v různých bláznivých komunitách, jako je transgender nebo fetišizace různých psychických poruch a depresí, což dospívající dává do kontaktu s životními ztroskotanci, kteří je pak ještě tlačí co nejdál od normality a pro člověka není cesty ven.
S výjimkou studie "Internet use and fertility behavior among reproductive-age women in China" mi to přijde jako nothing-burger. Ale možná je problém v metodologii? Jmenovaná studie tvrdí:
> IU intensity in hours/day and frequency of use measured on a 7-point scale (1 = never, 2 = once every few months, 3 = once a month, 4 = twice or thrice a month, 5 = once or twice a week, 6 = three or four times a week, 7 = almost every day) for different online functions, including study, work, social interactions, entertainment and commercial-related activities (such as online banking and online shopping).
Mezitím ta druhá čínská má:
> In response to the question, “In the past year, how often did you use the Internet?”, we assigned 0 to the answers “never” and “rarely” and 1 to the remaining answers of “sometimes”, “often”, and “always”.
Ta africká může mít problém v datech FB?
> In 19 subnational regions, Facebook usage exceeded 100%. As Facebook is not transparent in how it calculates audience size, we decided to set the maximum percentage of Facebook usage at 100%.
Nebo na africkém FB zase nejsou tak hrozné věci?
Určitě to téma zpracuju do budoucna, ale teď se soustředím na jiný článek.
Co se týče Afriky a dat FB. Jsou lidé, kteří mají více účtů. Zejména u černochů bych se nedivil velké míře účtů, zapomenutí hesel a založení nového účtu. Navíc Facebook většinou nepozná, že majitel účtu zemřel, což je zrovna třeba v JAR brzy kvůli HIV. Je jasné, že nelze vypočítat přesný podíl populace užívající Facebook, ale věřil bych, že lze spolehlivě zjistit, že Lidé v JAR používají FB mnohem častěji než v Zimbabwe, lidé v Namibii než v Angole, lidé v jižní Nigérii než v lidé v severní Nigérii, lidé v Keni více než v Ugandě. Tohle se celkem jasně shoduje s plodností v daných oblastech. Vlastně pro tyto potřeby není důležité, kolik % lidé kde používá Facebook, ale kde používá FB více % lidí než jinde.
Vyloženě africký FB neexistuje, oni samozřejmě sledují západní influencery, kde prakticky nevidí děti a vidí jen užívání si. Vidí tam bezdětné třicátníky užívající si na pláži. Jen velmi málo influencerů ukazuje tři či čtyři děti. Kromě Etiopie a svahilštiny ani moc neexistují FB komunity v afrických jazycích, ale většinou v angličtině či francouzštině.
Ze sociálních sítí mají také nerealistické idealizované představy o západě, vidí jen užívání si, ale už nevidí šedesátníky, kteří v bolestech stojí u pásu, bezdomovce a feťáky před nádražím, rozvedené muže na ubytovnách, osamělé babičky toužící, aby si s nimi jednou za měsíc někdo na chvíli promluvil. Četl jsem článek, že jeden černoch se dostal na dovolenou do Španělska a když se vrátil do vesnice, všichni byli překvapení, že viděl bělochy pracující na stavbě. Myslí si, že běloši si jen užívají a nepracují v dělnických profesích. Vlastně ani dělnická rodina nedává na sociální sítě fotky od pásu či ze stavby, ale z rybníka s rodinou.
Skrze sociální sítě se do světa šíří západní model rodiny vzniklý po sexuální revoluci, tedy užívání si do 30, pak možná 1 nebo maximálně 2 děti, absence komunity a život daleko od prarodičů, představa, že rodič musí dětem dopřát první poslední, jinak je zanedbává, absence barterové komunitní či příbuzenské pomoci, touha děti hlavně "nepřetěžovat" hlídáním mladších sourozenců, touha, aby každé dítě mělo vlastní pokoj (v USA je dokonce možné státně unést děti za to, že v jedné místnosti mají postel děti opačného pohlaví).
U nás je vliv sociálních sítí nejspíš o dost nižší než v Latinské Americe, Africe a jižní Asii, jelikož u nás jsme si těmito věcmi již prošli dřív, ale stejně i v naší civilizaci sociální sítě dost snižují porodnost, např. už samotným travením času na nich místo jiných věcí, a zejména touhou po dokonalém rodičovství (hlavně u matek), což je v přímém rozporu s možností mít více než dvě děti.
Sice to pro téma není to nejdůležitější, ale trochu bych více vysvětlil helicoptérové a tygří rodičovství. Obojí je nepochybně velmi škodlivé pro přežití rasy (helikoptérové pro přežití bílé rasy, tygří pro přežití žluté rasy), ale jsou to dvě odlišné věci, ač obojí vede k nepřirozenému zvýšení požadvků na rodiče a zejména k nemožnosti mít třeba po devíti letech třetí dítě, protože v helikoptérovém rodičovství rodiče musí desetileté dítě neustále hlídat a v tygřím mu musí platit deset doučování.
Helikoptérové rodičovství je problém západu, jedná se o ideologii, že děti mají být neustále pod dozorem, ideálně být co nejvíc mezi čtyřmi stěnami, ale zároveň nemít skoro žádné povinnosti, zejména v domácnosti, např. je nemyslitelné dítě zaúkolovat čímkoli fyzickým nebo hlídáním mladších dětí. Děti helikoptérových rodičů tráví celé dny mimo školu na smártfounech, kde si píšou s podivnými lidmi a naráží na woke kecy, nebo případně na kroužcích a táborech (ty jsou dnes stále méně akčnější a opět mezi čtyřmi stěnami, protože se každý bojí zvlčelé byrokracie).
Nedivil bych se, kdyby typické americké mládí - do 16 neustálý dozor a nikdy nikam ven bez rodičů nebo chůvy (která stojí peníze, za které by v tradiční společnosti měli třetí dítě občas hlídané staršími sourozenci) a pak v 18 okamžitě odejít z domova (ale nedejbože aby tu osmnáctiletou holku sbalil o tři roky starší kluk nebo nedejbože se s ní oženil, to je krýpi a zneužívání, dokonce jsem četl komentář americké levičačky, že ženy pod 22 let většinou nejsou schopny přežít porod) a rodiče vidět už jen jednou ročně na Vánoce, byl příčinou, proč USA a za nimi Kanada drtivě vedou v drogových úmrtích a mnohonásobně tím převyšují i země ovládané drogovými kartely. Do 16 absolutně žádná volnost a odpovědnost za nic a od 18 na všechno sám, což je obojí pravý opak historicky běžného životního stylu.
Helikoptéroví rodiče obecně zakazují přirozenou hru venku, ale naopak dají dítěti absolutní volnost ve virtuálním světě, takže mají celé dny čas na to číst nesmysly o pohlaví a sledovat porno (ale neodřou si koleno a nemají zablácené boty, to je asi hlavní), což vede k donedávna nemyslitelné šílenosti, že dvanáctileté holky přemýšlí o svém pohlaví a chtějí si ho měnit. Já osobně si myslím, že děti by aspoň do 15 neměly být volně na sociálních sítích a měly by trávit mnohem více času v přírodě a na hřišti volnou hrou.
Helikoptérové rodičovství proniká do názorů společnosti - např. v diskusích jsou běžné názory, že by rodičovství mělo být jen na povolení po absolvování kurzu a pozitivního výsledku psychotestů, nebo diskutéři sází roky vězení rodičům za to, že své dvanáctileté děti nechali jít samotné ven a auto mu přejelo nohu. Tyto komentáře píší lidé klidně o svých sousedech, zatímco za starých časů si sousedi nebo jejich starší děti vzájemně hlídali své děti, když potřebovali. Tyto názory se již začínají promítat do soudnictví, byť zatím to ve věku 6+ odvolací soud většinou naštěstí smete (https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/babicka-chlapec-vnuk-motorka-klatovsko-soud-smrt.A250130_154031_plzen-zpravy_jzk), pokud se nejedná o organizovanou aktivitu, jako je kroužek či tábor (ty časem nejspíš úplně zaniknou kvůli byrokracii), ale už to, že stát vůbec soudil tu babičku, je protirodinný zločin, pokud náhodou to dítě nebylo silně postižené, ale to by v článku asi bylo. Sám jsem v 9 normálně jezdil přes celé město a přecházel přechody.
Tygří rodičovství je podobné, ale liší se tím, že nemají o děti takový strach, dají jim více odpovědnosti do rukou a celé dny jim zaplní učením. Asie se tak chtěla dorovnat západu, na což v porodnosti doplatilo zejména Thajsko (kde děti tráví od 6 do 18 let průměrně 9,5 hodiny denně ve škole - nejvíce na světě - pak jsou ještě domácí úkoly, takže děti nemají čas pomoct rodičům třeba se slepicemi). Asijší rodiče nemají o děti takové obavy, např. v Japonsku naprosto běžně chodí 6leté děti samy do školy a pak samy na dvě doučování, včetně jízdy metrem po Tokyu. Když už asijští rodiče náhodou mají o pár let mladší dítě, tak to starší zaúkolují jeho hlídáním, což by ti helikoptéroví nedovolili, ale zároveň se při tom učí, což lze i osobně pozorovat např. při návštěvě asijské restaurace. Průser tam je hlavně to, že se mladí lidé tak do 25 jen učí, takže nemají čas navázat vztah s opačným pohlavím ani třeba pomoct rodičům, což je problém zejména v již zmíněném Thajsku, kde řada lidí má hospodářské zvířata, se kterými dřív pomáhali děti.
Odkazovaný graf je z USA a nemusí se vztahovat na střední Evropu, už vzhledem k tomu, že trendy jako přehnané nároky na rodiče, touha po "dokonalém" rodičovství, helikoptérové rodičovství a zvýšený strach o děti v USA začaly asi o 20 let dříve než u nás, kam se většinou dostaly až s internetem. Sociální sítě a chytré telefony snižují porodnost jak trávením času na nich, porovnáváním se, úpadkem sociálních vztahů a nejspíš také zvýšeným strachem o děti vyplývajícím ze skutečnosti, že lidé každý druhý den čtou o tom, že někde dítě srazilo auto, někde někdo znásilnil, někde přepadl atd., kvůli čemuž lidé více vnímají rizika než dřív, což komplikuje vícenásobné rodičovství, zejména ve společnosti, kde ženy pracují jako muži.
Co se týče AI, tak ta bude mít ještě mnohem větší vliv na pokles než sociální sítě. Např. dosud není k dispozici AI sex, jen pornografie, což situaci ještě více ovlivní. Zatím ještě lidé nemají k dispozici možnost živě vidět svůj sex s nejatraktivnější ženou na světě, ale až to přijde, tak lidé nebudou mít biologicky potřebu navazovat vztahy (kromě těch, kdo kvůli nízkému IQ nebudou umět ovládat AI). Myslím si, že i samotná prudká změna všeho v souvislosti s umělou inteligencí, změny na trhu práce, vzdělávání, komunikace mezi lidmi, povede k poklesu porodnosti, protože takové prudké změny všeho v našem životě asi budou negativně ovlivňovat porodnost. AI povede k ještě nižší míře setkávání. Také může ještě prohloubit stav, kdy inteligentní lidé mají méně dětí než méně inteligentní z prostého důvodu, že méně inteligentní lidé nebudou umět s AI, díky čemuž nebudou odreagováni od mezilidských vztahů. Také předpokládám, že AI výchova dětí pomocí AI chatu, AI fyzických robotů a AI učitelů vychová generaci, která vůbec nebude mít žádnou touhu po vztazích a rodině.
Ještě bych určitě zmínila, že řada žen zkrátka chodí do práce a chce chodit do práce tak, jako muži; neustále je nám předsouváno, že si musime mezi prací (tzv. "kariéře") a rodinou volit, ale když to uděláme, přijdou výčitky a ostrakizace. Kdyby stát nabídnul více míst v jeslích a školkách a více podpořil vzdělávání a zaměstnávání pracujících matek, které zkrátka pracovat chtějí, ale zároveň jsou otevřené rodině, řada z nás by se k mateřství přiklonila.
Já ukázal mnoho příkladů, kdy to nevede k dlouhodobé porodnost nad 2,1 dětí na ženu. Ale stejně jako u komunismu je vždy odpověď, že to nebyl ten pravý komunismus.
U francouzské vyšší šlechty v 18. století bylo toto osvobození žen od starání se o děti skoro dokonalé. Děti aristokratů spíše považovaly za své de facto rodiče služebnictvo, protože biologičtí rodiče se na ně přišli spíš jen podívat než s nimi mít blízký vztah. Ale narozdíl od anglické šlechty francouzská aristokracie začala vymírat. A jak po roce 1789 ztratila své jmění a majetky => a ženy se musely starat o své děti, tak se zase porodnost zvedla.
Důkaz jako vy určitě nemám. :) Ale mluvím za sebe i za většinu žen z mé bubliny, protože se o tom otevřeně bavíme. Chceme žít svoje životy a jsme nakloněny rodině, jenomže když vidíme, že ženy mají reálně problém sehnat jesle a moct při mateřské pracovat nebo se vrátit třeba i po těch 4 letech rodičáku, tak nemáme chuť to riskovat. V téhle situaci prostě nemají děti ani ženy, které by do toho třeba i šly.
Proč vlastně neklademe důraz na to, aby muži měli děti? Proč při statistikách porodnosti se to vždy týká jen žen? Ne každá žena je vlastně i určena biologicky mít 3+ děti. Muži? Ano. Mělo by se brát i ohled na to, že dnešní evropské společnosti nenávidí otce a veškerá pozornost patří matkám (zákony). Měli bychom klást důraz i na muže, aby měli mít děti - zákony by měly být na jejich straně. Otcovská role, především v pozdějším věku dítěte je mnohem důležitější než ta mateřská. Proč nenechat muže plodit potomky s pomocí více žen? Není tím myšlena monogamie, ale prostě proč by muž nemohl mít třeba v pozdějším věku jinou manželku a s ní další potomky? Pokud teda dokáže se o všechny potomky dobře postarat a zabezpečit je. Mladý muž si najde dívku, ožení se, jeho manželka už nemůže mít více dětí a to ten muž jako už musí s ní zůstat dokonce života, při tom by mohl pokračovat a dávat na svět další potomky? Jakože je zamilovaný a musí být s tou samou ženou? Takhle by se mohla zvýšit porodnost mnohem snadněji, než pořád nutit ženy, aby rodily jako o život. Je tu i mužská touha po svobodě - muž nechce být vězněn celý život tou samou ženou. Je to špatný argument? Pokud jo. Proč?
K tomu bys ale potřeboval víc těch žen, které si přejí mít děti s někým náhodným. Navíc se to dávno děje a není důvod to z níže uvedených důvodů, jež popisuje autor, podporovat. Je to proti zájmům dítěte, které pak musí jít např. do střídavé péče a žena je odkázaná na příspěvky otce dítěte.
Polygamie je mimo tvrdý patriarchát neproveditelná, protože 3 ženy v jednom domě by vneslo do rodin chaos. A tvrdý patriarchát není z jiných hledisek funkční model pro prosperující civilizaci. Stvoříš velkou populaci incelů, pokud nebude poměr pohlaví neustále vychýlen zabíjením se mužů navzájem (jako v mnohých primitivnějších částech světa i mimo období velkých ozbrojených konfliktů).
Jako u mormonů v 19. století - lze se obávat, že muži nebudou mít vícero žen pro flex, nikoli upřímný zájem rozšířit rodinu. Muži ze střední třídy nebudou mít vůli se usadit jen s jednou ženou.
Omlouvám se. Spletl jsem si pojmy v tu chvíli a myslel jsem, že nejsem pro polygamie. Ne, ty manželky by nežily v jednom domě. Muž se ožení, má ženu, má s ní třeba 2-3 děti, později se s ní rozvede v dobrém slova smyslu a najde si jinou ženu a s ní má třeba další potomky. Takto by se porodnost skutečně zvýšila. Také někteří muži, třeba ti incelové prostě nejsou předurčeny být otcové. Ti bezdětní muži by měli být ti, co jdou do armády bojovat a chránit svojí vlast.
Však rozvody jsou v roce 2023 běžné. Ve Švédsku to ale znatelně nenavyšuje počet dětí >>na muže<<. Největší efekt je u těch, co mají IQ < 75 => +0,25 dětí. My ale počítáme počet dětí dle žen, protože ony jsou biologický limit národa. Muž může mít skoro nekonečno potomků bez jakéhokoli rizika.
A to, že starší muž sebere mladšímu ženu, nenavýší porodnost. To by fungovalo jen ve světě, kde ženy odmítají mít děti s kýmkoli, kdo nemá >100 000 Kč měsíčně a >190 cm. Akorát to není naše realita. Muži s vysokým statusem ani nechtějí mít mít hodně dětí.
A problém taky je, že žena nebude mít motivaci jít do manželství, když ji muž beztak ve čtyřiceti odhodí. Co bude s těmito starými ženami? Když jsou s mužem, tak získají socio-ekonomický status trochu skrz něj, ale rozvod znamená propad. Speciálně když se starala o 3 děti, což jí dá kariérní výpadek. Je důvod, proč všechny civilizace neměly jednoduché rozvody.
Nietzsche má zajímavé myšlenky ohledně manželství. Manželství trestá muže - být v manželství s tou stejnou ženou až dokonce brání mužům třeba vyplodit více potomků. Není to vlastně i proti přírodě?
Tak jsem si myslel, že když už konzervativní vlády nic aktivně nedělají pro zvýšení porodnosti, že aspoň nebudou nic aktivně dělat pro její snížení. Mýlil jsem se. Itálie zakázala středním školám (10 až 14 let) nechat po skončení výuky děti chodit domů samy, i kdyby rodiče nakolenou prosili. Už Ibn Chaldun řekl, že byrokracie má potenciál rozvrátit společnost. Za chvíli to přijde i k nám a bude jen hůř, v zestárlé populaci šedesátiletá žena se těžko udrží u pásu v továrně, ale může sedět v kanceláři OSPODu. Kdo není boháč, těžko může mít víc dětí, když nemůže na chvíli nechat děti do 14 let bez dozoru, zejména, když jsou prarodiče daleko nebo už nechodí. Totéž ta kravina se zákazem tělesných trestů dětí. Někdy se nelze divit, že lidé nechtějí mít děti, když společnost rodičovství nepodporuje, ale místo toho stát drží rodiče jednou nohou ve vězení.
https://www.pianetamamma.it/il-bambino/nido-asilo-e-scuola/tornare-a-casa-da-scuola-da-soli.html
To je hrozný bizár. Jsem myslel, že to je jen v Anglosféře
U nás to už taky začíná, byť zatím jen v institucích. Spousta počestných míst, jako jsou třeba zábavní parky, kina, muzea, hrady... zakazuje vstup do patnácti bez dospělého v návštěvním řádu. Tohle samo o sobě velký průser není, byť to je nepříjemnost (my jsme se spolužáky v páté třídě párkrát šli sami do kina, tehdy to šlo a nikomu se nic nestalo. Dokonce jsem se v deseti letech sám vrátil pro zapomenutou čepici na Pravčickou bránu a žádný byrokrat to tehdy nezakázal), ale stejnou kravinu do podmínek přepravy může časem dát i veřejná doprava, což bude pro mnoho rodičů a dětí naprosto zničující
Navíc teď vláda zakázala tělesné tresty, sice bez sankcí, ale otvírá to Overtonovo okno k únosu státem za jednu facku. Bude jen hůř, byrokracie se přirozeně rozpíná, vyžaduje si další a další byrokracii a ve stárnoucí populaci přirozeně vznikají zbytečná pracovní místa. Rodičovství bude naprosté peklo. Děti budou udávat rodiče jako za Savonaroly.
Taky je zajímavé, že dvě země s jednou z nejextrémněji nízkých porodností jsou Thajsko a Chile, což jsou země, kde děti a mladí lidé tráví ročně nejvíce hodin ve škole ze všech zemí světa, takže nemohou pomoct s domácími pracemi či mladšími sourozenci.
Výborný článek. Ještě bych dodal několik dalších věcí.
Vliv chytrých telefonů a sociálních sítí nejspíš bude podstatně větší. Mnozí nejen mladí tráví čas procházením cizích lidi na Instagramu a Tiktoku. Internet vedl k propadu plodnosti zejména v Latinské Americe a jižní Asii tím, že každý den vidí model. Sociální sítě také umožňují se částečně sociálně naplnit bez osobního setkání, což vede k nižší míře vztahů mezi mladými. Skutečně lze vidět, že venku je mnohem méně mladých lidí než dřív. Zejména příroda a ulice obytných čtvrtí se dost vyprázdnili. Sociální sítě vedou k tomu, že jsou lidé se nuceni poměřovat s cizími lidmi, což vede k depresím. Také proti sobě rozeštvávají pohlaví a generace. Před sociálními sítěmi nebyly takové názorové rozdíly mezi muži a ženami, generace si tolik nenadávali. Už ta poslednost mladých škatulkovat generace do nějakých nesmyslných názvů narušuje přirozenou mezigenerační soudržnost. Možná se kvůli nim i mladý muž může bát oslovit ženu, že o něm ještě bude psát na sociální sítě. Se sociálními sítěmi také souvisí démonizace věkových rozdílů (v diskusi o napadení mladého muže dokonce někteří američtí levičáci psali, že je nechutné mít ve dvaceti osmnáctiletou holku), která nejspíš snižuje míru manželství, když dvacetiletý se bojí oslovit osmnáctiletou a ještě se před tím ptá na Redittu, zda to je v pořádku, se kterou by se brzy mohli vzít a měli by dosatek času na větší počet dětí.
Další problém je vzdálenost práce od domova. Když nejen muž, ale i žena, je společností tlačena do práce minimálně 8 hodin, mnohdy i odpoledne a o víkendu, daleko od domova, kam si nemůže vzít dítě (narozdíl od soukromého zemědělce, který si může v traktoru může posadit vedle sebe své děti), tak to ve společnosti bez tradičních vazeb v příbuzenstvu, s přáteli a v komunitě sousedů velmi ztěžuje mít děti. V tradiční venkovské společnosti měli dospívající defacto povinnost hlídat sousedům děti, což si dnes nelze představit a v Americe by možná takové rodiče zavřeli.
Pořád se mluví o dostupnosti bydlení, ale již se nemluví o tom, že v minulosti žilo v Česku v jedné nemovitosti průměrně 10 lidí, na východ od Hajnalovy linie ještě výrazně více. Nedostupnost bydlení je přirozený důsledem sociální normy odvrhující vícegenerační bydlení, přijatelnosti rozvodu, přijatelnosti nepostarání se o staré nemohoucí rodiče. V minulosti prakticky neexistovalo, aby v nemovitosti žil 1 člověk. V moderních společenských normách ani nemůže existovat dostupné bydlení mimo velmi řídce obydlení oblasti, kde však nejsou pracovní přiležitosti.
Rozvoj umělé inteligence by sice mohl navýšit míru práce z domova a tím umožnit lidem mít více dětí, ovšem umělá inteligence vytvoří tolik dalších vyžití, tolik dalších vjemů, že stále méně lidí bude chtít mít děti. AI sex hackne lidské pudy, budou brýle, kde člověk živě uvidí sex s osobou, kterou si sám nastaví tak, aby byla nejatraktivnější na světě, vždy ji bude 25. AI nám umožní sociální kontakt stále více online, třeba budou i AI školy z domova (což ještě bude uvítáno, že dítě nebude muset jít přes přechod do školy), AI práce, takže lidé budou mít stále méně sociálních kontaktů. Sice práce z domova povede k tomu, že malá část populace díky tomu bude mít hodně dětí, ale u drtivé většiny lidí to naopak povede k bezdětnosti.
>Vliv chytrých telefonů a sociálních sítí nejspíš bude podstatně větší.
Proto jsem dal na začátek, že tyto informace se nemusí vztahovat na posledních 10 let. Plodnost uvnitř manželství je stabilní oproti roku ~2000. Co se změnilo je právě úpadek vzniku vztahů:
https://x.com/cremieuxrecueil/status/1884360223856493042
>Sice práce z domova povede k tomu, že malá část populace díky tomu bude mít hodně dětí, ale u drtivé většiny lidí to naopak povede k bezdětnosti.
Není nutně špatně. Masivní genetický drift společnosti prospěje.
Celkem jasná korealce vyšší porodnosti a nižšího používání asociálních sítí v Africe. Výjimkou jsou europoidnější oblasti Sahelu, ale tam vysoká porodnost koreluje s nízkým podílem žen mezi uživateli sociálních sítí.https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/psp.2635
Dle studie z Číny používání internetu snižuje manželskou spokojenost. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1043951X22001614
Což je logické, když najednou muži vidí stovky dokonalých ultrasexy influencerek a ženy vidí dokonalé atraktivní bohaté muže trávící celý den na pláži se svou přítelkyní. Pod takovými vlivy lidé nemají motivaci mít děti, když vidí zdánlivý luxus užívání si života některých bezdětných, ale už nevidí, že je čeká dlouhé umírání v samotě, nešťastnosti a mnohdy i chudobě a hladu.
Další studie z Číny doslova uvádí, že plodnost pozitivně koreluje s offline sociálním kapitálem (příbuzenstvo, přátelé, sousedi), ale negativně s online sociálním kapitálem. https://www.nature.com/articles/s41599-024-03643-9
Jako společnost bychom se měli nějakým způsobem alespoň částečně odpojit od sociálních sítí a hlavně by rodiče měli chránit děti před vlivem sociálních sítí a nedovolit jim registraci aspoň na ty nejhorší, jako je Instagram a Tiktok. Tím neříkám dětem bránit v přístupu k technologii, třeba hraní Minecraftu, když je zároveň zajištěno, aby dítě chodilo přirozeně ven, není škodlivé, spíše naopak dospívajícím umožní myslet na něco jiného, než na zvrácenosti ze sociálních sítí. Sociální sítě dají naprosto nepřirozeně dítě do kontaktu s celým světem a dávají na něj tíhu celého světa. Sociální sítě mohou za nárůst depresí a sebevražd a nějakým způsobem asi i k nárustu masových vražd v USA i v Česku. Asi nejhorší následek je, že online svět nutí mladé lidi s naprosto normálními nepatrnými odchylkami (např. holka, která není atraktivní) ke členství v různých bláznivých komunitách, jako je transgender nebo fetišizace různých psychických poruch a depresí, což dospívající dává do kontaktu s životními ztroskotanci, kteří je pak ještě tlačí co nejdál od normality a pro člověka není cesty ven.
S výjimkou studie "Internet use and fertility behavior among reproductive-age women in China" mi to přijde jako nothing-burger. Ale možná je problém v metodologii? Jmenovaná studie tvrdí:
> IU intensity in hours/day and frequency of use measured on a 7-point scale (1 = never, 2 = once every few months, 3 = once a month, 4 = twice or thrice a month, 5 = once or twice a week, 6 = three or four times a week, 7 = almost every day) for different online functions, including study, work, social interactions, entertainment and commercial-related activities (such as online banking and online shopping).
Mezitím ta druhá čínská má:
> In response to the question, “In the past year, how often did you use the Internet?”, we assigned 0 to the answers “never” and “rarely” and 1 to the remaining answers of “sometimes”, “often”, and “always”.
Ta africká může mít problém v datech FB?
> In 19 subnational regions, Facebook usage exceeded 100%. As Facebook is not transparent in how it calculates audience size, we decided to set the maximum percentage of Facebook usage at 100%.
Nebo na africkém FB zase nejsou tak hrozné věci?
Určitě to téma zpracuju do budoucna, ale teď se soustředím na jiný článek.
Co se týče Afriky a dat FB. Jsou lidé, kteří mají více účtů. Zejména u černochů bych se nedivil velké míře účtů, zapomenutí hesel a založení nového účtu. Navíc Facebook většinou nepozná, že majitel účtu zemřel, což je zrovna třeba v JAR brzy kvůli HIV. Je jasné, že nelze vypočítat přesný podíl populace užívající Facebook, ale věřil bych, že lze spolehlivě zjistit, že Lidé v JAR používají FB mnohem častěji než v Zimbabwe, lidé v Namibii než v Angole, lidé v jižní Nigérii než v lidé v severní Nigérii, lidé v Keni více než v Ugandě. Tohle se celkem jasně shoduje s plodností v daných oblastech. Vlastně pro tyto potřeby není důležité, kolik % lidé kde používá Facebook, ale kde používá FB více % lidí než jinde.
Vyloženě africký FB neexistuje, oni samozřejmě sledují západní influencery, kde prakticky nevidí děti a vidí jen užívání si. Vidí tam bezdětné třicátníky užívající si na pláži. Jen velmi málo influencerů ukazuje tři či čtyři děti. Kromě Etiopie a svahilštiny ani moc neexistují FB komunity v afrických jazycích, ale většinou v angličtině či francouzštině.
Ze sociálních sítí mají také nerealistické idealizované představy o západě, vidí jen užívání si, ale už nevidí šedesátníky, kteří v bolestech stojí u pásu, bezdomovce a feťáky před nádražím, rozvedené muže na ubytovnách, osamělé babičky toužící, aby si s nimi jednou za měsíc někdo na chvíli promluvil. Četl jsem článek, že jeden černoch se dostal na dovolenou do Španělska a když se vrátil do vesnice, všichni byli překvapení, že viděl bělochy pracující na stavbě. Myslí si, že běloši si jen užívají a nepracují v dělnických profesích. Vlastně ani dělnická rodina nedává na sociální sítě fotky od pásu či ze stavby, ale z rybníka s rodinou.
Skrze sociální sítě se do světa šíří západní model rodiny vzniklý po sexuální revoluci, tedy užívání si do 30, pak možná 1 nebo maximálně 2 děti, absence komunity a život daleko od prarodičů, představa, že rodič musí dětem dopřát první poslední, jinak je zanedbává, absence barterové komunitní či příbuzenské pomoci, touha děti hlavně "nepřetěžovat" hlídáním mladších sourozenců, touha, aby každé dítě mělo vlastní pokoj (v USA je dokonce možné státně unést děti za to, že v jedné místnosti mají postel děti opačného pohlaví).
U nás je vliv sociálních sítí nejspíš o dost nižší než v Latinské Americe, Africe a jižní Asii, jelikož u nás jsme si těmito věcmi již prošli dřív, ale stejně i v naší civilizaci sociální sítě dost snižují porodnost, např. už samotným travením času na nich místo jiných věcí, a zejména touhou po dokonalém rodičovství (hlavně u matek), což je v přímém rozporu s možností mít více než dvě děti.
Sice to pro téma není to nejdůležitější, ale trochu bych více vysvětlil helicoptérové a tygří rodičovství. Obojí je nepochybně velmi škodlivé pro přežití rasy (helikoptérové pro přežití bílé rasy, tygří pro přežití žluté rasy), ale jsou to dvě odlišné věci, ač obojí vede k nepřirozenému zvýšení požadvků na rodiče a zejména k nemožnosti mít třeba po devíti letech třetí dítě, protože v helikoptérovém rodičovství rodiče musí desetileté dítě neustále hlídat a v tygřím mu musí platit deset doučování.
Helikoptérové rodičovství je problém západu, jedná se o ideologii, že děti mají být neustále pod dozorem, ideálně být co nejvíc mezi čtyřmi stěnami, ale zároveň nemít skoro žádné povinnosti, zejména v domácnosti, např. je nemyslitelné dítě zaúkolovat čímkoli fyzickým nebo hlídáním mladších dětí. Děti helikoptérových rodičů tráví celé dny mimo školu na smártfounech, kde si píšou s podivnými lidmi a naráží na woke kecy, nebo případně na kroužcích a táborech (ty jsou dnes stále méně akčnější a opět mezi čtyřmi stěnami, protože se každý bojí zvlčelé byrokracie).
Nedivil bych se, kdyby typické americké mládí - do 16 neustálý dozor a nikdy nikam ven bez rodičů nebo chůvy (která stojí peníze, za které by v tradiční společnosti měli třetí dítě občas hlídané staršími sourozenci) a pak v 18 okamžitě odejít z domova (ale nedejbože aby tu osmnáctiletou holku sbalil o tři roky starší kluk nebo nedejbože se s ní oženil, to je krýpi a zneužívání, dokonce jsem četl komentář americké levičačky, že ženy pod 22 let většinou nejsou schopny přežít porod) a rodiče vidět už jen jednou ročně na Vánoce, byl příčinou, proč USA a za nimi Kanada drtivě vedou v drogových úmrtích a mnohonásobně tím převyšují i země ovládané drogovými kartely. Do 16 absolutně žádná volnost a odpovědnost za nic a od 18 na všechno sám, což je obojí pravý opak historicky běžného životního stylu.
Helikoptéroví rodiče obecně zakazují přirozenou hru venku, ale naopak dají dítěti absolutní volnost ve virtuálním světě, takže mají celé dny čas na to číst nesmysly o pohlaví a sledovat porno (ale neodřou si koleno a nemají zablácené boty, to je asi hlavní), což vede k donedávna nemyslitelné šílenosti, že dvanáctileté holky přemýšlí o svém pohlaví a chtějí si ho měnit. Já osobně si myslím, že děti by aspoň do 15 neměly být volně na sociálních sítích a měly by trávit mnohem více času v přírodě a na hřišti volnou hrou.
Helikoptérové rodičovství proniká do názorů společnosti - např. v diskusích jsou běžné názory, že by rodičovství mělo být jen na povolení po absolvování kurzu a pozitivního výsledku psychotestů, nebo diskutéři sází roky vězení rodičům za to, že své dvanáctileté děti nechali jít samotné ven a auto mu přejelo nohu. Tyto komentáře píší lidé klidně o svých sousedech, zatímco za starých časů si sousedi nebo jejich starší děti vzájemně hlídali své děti, když potřebovali. Tyto názory se již začínají promítat do soudnictví, byť zatím to ve věku 6+ odvolací soud většinou naštěstí smete (https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/babicka-chlapec-vnuk-motorka-klatovsko-soud-smrt.A250130_154031_plzen-zpravy_jzk), pokud se nejedná o organizovanou aktivitu, jako je kroužek či tábor (ty časem nejspíš úplně zaniknou kvůli byrokracii), ale už to, že stát vůbec soudil tu babičku, je protirodinný zločin, pokud náhodou to dítě nebylo silně postižené, ale to by v článku asi bylo. Sám jsem v 9 normálně jezdil přes celé město a přecházel přechody.
Tygří rodičovství je podobné, ale liší se tím, že nemají o děti takový strach, dají jim více odpovědnosti do rukou a celé dny jim zaplní učením. Asie se tak chtěla dorovnat západu, na což v porodnosti doplatilo zejména Thajsko (kde děti tráví od 6 do 18 let průměrně 9,5 hodiny denně ve škole - nejvíce na světě - pak jsou ještě domácí úkoly, takže děti nemají čas pomoct rodičům třeba se slepicemi). Asijší rodiče nemají o děti takové obavy, např. v Japonsku naprosto běžně chodí 6leté děti samy do školy a pak samy na dvě doučování, včetně jízdy metrem po Tokyu. Když už asijští rodiče náhodou mají o pár let mladší dítě, tak to starší zaúkolují jeho hlídáním, což by ti helikoptéroví nedovolili, ale zároveň se při tom učí, což lze i osobně pozorovat např. při návštěvě asijské restaurace. Průser tam je hlavně to, že se mladí lidé tak do 25 jen učí, takže nemají čas navázat vztah s opačným pohlavím ani třeba pomoct rodičům, což je problém zejména v již zmíněném Thajsku, kde řada lidí má hospodářské zvířata, se kterými dřív pomáhali děti.
Odkazovaný graf je z USA a nemusí se vztahovat na střední Evropu, už vzhledem k tomu, že trendy jako přehnané nároky na rodiče, touha po "dokonalém" rodičovství, helikoptérové rodičovství a zvýšený strach o děti v USA začaly asi o 20 let dříve než u nás, kam se většinou dostaly až s internetem. Sociální sítě a chytré telefony snižují porodnost jak trávením času na nich, porovnáváním se, úpadkem sociálních vztahů a nejspíš také zvýšeným strachem o děti vyplývajícím ze skutečnosti, že lidé každý druhý den čtou o tom, že někde dítě srazilo auto, někde někdo znásilnil, někde přepadl atd., kvůli čemuž lidé více vnímají rizika než dřív, což komplikuje vícenásobné rodičovství, zejména ve společnosti, kde ženy pracují jako muži.
Co se týče AI, tak ta bude mít ještě mnohem větší vliv na pokles než sociální sítě. Např. dosud není k dispozici AI sex, jen pornografie, což situaci ještě více ovlivní. Zatím ještě lidé nemají k dispozici možnost živě vidět svůj sex s nejatraktivnější ženou na světě, ale až to přijde, tak lidé nebudou mít biologicky potřebu navazovat vztahy (kromě těch, kdo kvůli nízkému IQ nebudou umět ovládat AI). Myslím si, že i samotná prudká změna všeho v souvislosti s umělou inteligencí, změny na trhu práce, vzdělávání, komunikace mezi lidmi, povede k poklesu porodnosti, protože takové prudké změny všeho v našem životě asi budou negativně ovlivňovat porodnost. AI povede k ještě nižší míře setkávání. Také může ještě prohloubit stav, kdy inteligentní lidé mají méně dětí než méně inteligentní z prostého důvodu, že méně inteligentní lidé nebudou umět s AI, díky čemuž nebudou odreagováni od mezilidských vztahů. Také předpokládám, že AI výchova dětí pomocí AI chatu, AI fyzických robotů a AI učitelů vychová generaci, která vůbec nebude mít žádnou touhu po vztazích a rodině.
Ještě bych určitě zmínila, že řada žen zkrátka chodí do práce a chce chodit do práce tak, jako muži; neustále je nám předsouváno, že si musime mezi prací (tzv. "kariéře") a rodinou volit, ale když to uděláme, přijdou výčitky a ostrakizace. Kdyby stát nabídnul více míst v jeslích a školkách a více podpořil vzdělávání a zaměstnávání pracujících matek, které zkrátka pracovat chtějí, ale zároveň jsou otevřené rodině, řada z nás by se k mateřství přiklonila.
A je nějaký důkaz, že to bude fungovat?
Já ukázal mnoho příkladů, kdy to nevede k dlouhodobé porodnost nad 2,1 dětí na ženu. Ale stejně jako u komunismu je vždy odpověď, že to nebyl ten pravý komunismus.
U francouzské vyšší šlechty v 18. století bylo toto osvobození žen od starání se o děti skoro dokonalé. Děti aristokratů spíše považovaly za své de facto rodiče služebnictvo, protože biologičtí rodiče se na ně přišli spíš jen podívat než s nimi mít blízký vztah. Ale narozdíl od anglické šlechty francouzská aristokracie začala vymírat. A jak po roce 1789 ztratila své jmění a majetky => a ženy se musely starat o své děti, tak se zase porodnost zvedla.
Důkaz jako vy určitě nemám. :) Ale mluvím za sebe i za většinu žen z mé bubliny, protože se o tom otevřeně bavíme. Chceme žít svoje životy a jsme nakloněny rodině, jenomže když vidíme, že ženy mají reálně problém sehnat jesle a moct při mateřské pracovat nebo se vrátit třeba i po těch 4 letech rodičáku, tak nemáme chuť to riskovat. V téhle situaci prostě nemají děti ani ženy, které by do toho třeba i šly.
Proč vlastně neklademe důraz na to, aby muži měli děti? Proč při statistikách porodnosti se to vždy týká jen žen? Ne každá žena je vlastně i určena biologicky mít 3+ děti. Muži? Ano. Mělo by se brát i ohled na to, že dnešní evropské společnosti nenávidí otce a veškerá pozornost patří matkám (zákony). Měli bychom klást důraz i na muže, aby měli mít děti - zákony by měly být na jejich straně. Otcovská role, především v pozdějším věku dítěte je mnohem důležitější než ta mateřská. Proč nenechat muže plodit potomky s pomocí více žen? Není tím myšlena monogamie, ale prostě proč by muž nemohl mít třeba v pozdějším věku jinou manželku a s ní další potomky? Pokud teda dokáže se o všechny potomky dobře postarat a zabezpečit je. Mladý muž si najde dívku, ožení se, jeho manželka už nemůže mít více dětí a to ten muž jako už musí s ní zůstat dokonce života, při tom by mohl pokračovat a dávat na svět další potomky? Jakože je zamilovaný a musí být s tou samou ženou? Takhle by se mohla zvýšit porodnost mnohem snadněji, než pořád nutit ženy, aby rodily jako o život. Je tu i mužská touha po svobodě - muž nechce být vězněn celý život tou samou ženou. Je to špatný argument? Pokud jo. Proč?
K tomu bys ale potřeboval víc těch žen, které si přejí mít děti s někým náhodným. Navíc se to dávno děje a není důvod to z níže uvedených důvodů, jež popisuje autor, podporovat. Je to proti zájmům dítěte, které pak musí jít např. do střídavé péče a žena je odkázaná na příspěvky otce dítěte.
Polygamie je mimo tvrdý patriarchát neproveditelná, protože 3 ženy v jednom domě by vneslo do rodin chaos. A tvrdý patriarchát není z jiných hledisek funkční model pro prosperující civilizaci. Stvoříš velkou populaci incelů, pokud nebude poměr pohlaví neustále vychýlen zabíjením se mužů navzájem (jako v mnohých primitivnějších částech světa i mimo období velkých ozbrojených konfliktů).
Jako u mormonů v 19. století - lze se obávat, že muži nebudou mít vícero žen pro flex, nikoli upřímný zájem rozšířit rodinu. Muži ze střední třídy nebudou mít vůli se usadit jen s jednou ženou.
Omlouvám se. Spletl jsem si pojmy v tu chvíli a myslel jsem, že nejsem pro polygamie. Ne, ty manželky by nežily v jednom domě. Muž se ožení, má ženu, má s ní třeba 2-3 děti, později se s ní rozvede v dobrém slova smyslu a najde si jinou ženu a s ní má třeba další potomky. Takto by se porodnost skutečně zvýšila. Také někteří muži, třeba ti incelové prostě nejsou předurčeny být otcové. Ti bezdětní muži by měli být ti, co jdou do armády bojovat a chránit svojí vlast.
Však rozvody jsou v roce 2023 běžné. Ve Švédsku to ale znatelně nenavyšuje počet dětí >>na muže<<. Největší efekt je u těch, co mají IQ < 75 => +0,25 dětí. My ale počítáme počet dětí dle žen, protože ony jsou biologický limit národa. Muž může mít skoro nekonečno potomků bez jakéhokoli rizika.
A to, že starší muž sebere mladšímu ženu, nenavýší porodnost. To by fungovalo jen ve světě, kde ženy odmítají mít děti s kýmkoli, kdo nemá >100 000 Kč měsíčně a >190 cm. Akorát to není naše realita. Muži s vysokým statusem ani nechtějí mít mít hodně dětí.
A problém taky je, že žena nebude mít motivaci jít do manželství, když ji muž beztak ve čtyřiceti odhodí. Co bude s těmito starými ženami? Když jsou s mužem, tak získají socio-ekonomický status trochu skrz něj, ale rozvod znamená propad. Speciálně když se starala o 3 děti, což jí dá kariérní výpadek. Je důvod, proč všechny civilizace neměly jednoduché rozvody.
Nietzsche má zajímavé myšlenky ohledně manželství. Manželství trestá muže - být v manželství s tou stejnou ženou až dokonce brání mužům třeba vyplodit více potomků. Není to vlastně i proti přírodě?
A ženám nebrání mít více potomků s více muži? :D Vlastně brání ještě víc: v manželství narozené dítě je právně automaticky manželovo.
Jako vždy skvělý článek