Orbán nezachrání maďarskou porodnost
Ale zato zadluží Maďarsko!
Mnozí konzervativci si myslí, že Orbán je esence politika, který se nebojí prosazovat tradiční hodnoty a zachránit evropskou demografii. Např. tento slop na mne nedávno vyskočil:
Podobnou mesiášskou figurou byla dříve strana PiS, ale po selhání jejich pro-rodinné politiky a slibů o zamezení imigrace1 jsem už dlouho neslyšel obdiv k polské cestě. Je Orbán jiný? Přeci jen dal na pro-rodinnou politiku vyšší rozpočet než v Polsku2 …
Pojďme se podívat na vizualizaci z Eurostatu3:
Česko má rekord v propadu porodnosti od roku 2021. Maďarsko je jen v TOP 10 nejhorších:
Povšimněme si, že velká část propadu je jen “přirozená korekce“, která nejvíce postihla země s vysokou porodností na začátku pandemie Covid-19. Korelace porodnosti v roce 2021 s úpadkem porodnosti je -0,53:
Jak moc dobře politika funguje?
Je samozřejmě možné, že kdyby Orbán nevytvořil štědrý systém daňových slev a sociálních dávek, tak by porodnost klesala daleko zběsileji. První výtka je, že začátek Orbánovy pro-rodinné politiky v roce 2011 sice navýšil porodnost, ale v ČR naše vláda nic podobného neorganizovala, a dětí se i přesto narodilo více.
Dle studií zkoumající vliv výše slev na dani mezi lety 2011-2016 je výsledek zanedbatelný:
For an overall policy effect, we could consider the sample size weighted sum of the two effects, yielding a value of around 2.36% increase in completed fertility. With all the precautions in mind about the results, the out-of-sample model simulation produces a somewhat higher, around 3.23% increase in completed fertility, supporting the validity of the magnitudes presented here. Additionally, the model predicts an around 4.8 percentage point lower level of maternal employment due to the policy.
Vzrůst porodnosti z 1,23 to 1,53 dětí na ženu v časovém období byl z většiny důsledek jiných faktorů. Což není nic nového. Studie mnoha zemí ukazují na stejné výsledky ekonomické intervence.4
Bohužel nikdo zatím neanalyzoval data až do roku 2024. Ty mohou vznést vážná pochybení nad tím, jestli se jedná o něco více, než krátkodobý trend.
Co je špatně s Maďary?
Co se v Maďarsku stalo? Vypadá to, že lidé benefity čerpat nechtějí, i přestože jim je stát nabízí. Dle průzkumů v zemích V4 z roku 20115:
On a personal basis, those who think zero or one would be the ideal number of children they would like to have (or would have liked to have had) represented 16.9% of respondents in Poland, 17.6% in Hungary, and more than one‐fifth of respondents in the Czech Republic (21.1%) and Slovakia (21.8%).
Přibližně 2 z 11 Maďarů nemělo plány mít >1 dítě. To souvisí s tím, že Maďarsko není zvlášť nábožná země. V ČR chodí 4,6 % populace týdně na katolickou mši. V Maďarsku 6,7 %6. To není zrovna velký rozdíl! Jak jsem ukázal ve svém článku o porodnosti, náboženská aktivita obvykle znamená více dětí. Speciálně mimo post-komunistické země, kde přirozené komunity nebyly poškozeny leninisty:
Proč Evropané vymírají? Hledání důvodu propadu porodnosti před 30 a 120 lety:
Poznámka: nejsem si jist, jestli jsou tyto data relevantní pro posledních 10 let. Tam nejspíše funguje zcela jiný mechanismus, o kterém budu psát později.
Na Maďarsku je také podivuhodné, že lidé, kteří se sebepovažují za konzervativce, nechtějí mít velké rodiny častěji než liberálové7:
Nacionalisté mají častěji 2 děti. Ale nechtějí mít 3+ dětí. To jsou značně odlišné výsledky oproti západní Evropě a hlavně Anglo-sféře!
Jaké jsou vlastně incentivy slev?
Orbán se tento rok rozhodl, že dá matkám ještě vyšší slevy na daních. Ty s dvěma dětmi nebudou platit jakoukoli daň z příjmu8. Dodávám, že v Maďarsku nejsou daně manželů společné jako v USA. Tedy otec ze současných ani budoucích daňových slev nic moc mít nebude.
Stát nepřímo říká, že matka by se měla po 4. dítěti co nejvíce soustředit na kariéru, aby maximálně využila příznivou daňovou zátěž. Od roku 2026 bude nulová daň z příjmu platit už od 2. dítěte. Lze se obávat, že porodnost ještě klesne, jak důvod mít další dítě pro vyšší slevu na dani zmizí.
Možná je Orbán skrytý feminista a chce, aby na rodičovskou chodili otcové?
Otázkou i zůstává, co by se stalo, kdyby úlevy na daních připadly otci. To by byla zcela opačná pobídka oproti té popsané výše. Vyšší gender pay gap mezi manžely obvykle vede k vyšší porodnosti, protože těhotenství a mateřská dovolená nezpůsobí tak relativně velký propad příjmů.
Ironicky k tomuto tradičnímu modelu mají blíže feministické severské země. Tam je zažité mít poloviční úvazky. Což de facto znamená méně pracování pro žen a více času na děti. Právě proto mají nejspíše stejné demografické výsledky jako “based Maďarsko“.
Závěr
Shrnuto: nejsem optimista ohledně vymírání Maďarska. Orbán opakuje stejné chyby jako všichni jeho předchůdci a konkurenti v jiných evropských zemích. Můžeme se ptát, jestli se vůbec jedná o upřímnou pro-natalistickou politiku, nikoli uplácení před volbami, kde mu šlape na paty Péter Magyar …
Poučení je, že populistické strany nezachrání západ. Natož své vlastní voliče.
Novoszáth, P. (2022). Original Paper Fighting the Demographic Winter—An Evaluation of Hungarian Family Policy for the Last Ten Years.
Szabó, B. (2022). Tax Incentives and Completed Fertility. Available at SSRN 4624859.
Szczuka, B. J. (2022). Climate change concerns and the ideal number of children: A comparative analysis of the V4 countries. Social Inclusion, 10(3), 206-216.
Mitchell, T. (2017). Religious belief and national belonging in central and eastern Europe. Pew Research Center. https://www.pewresearch.org/religion/2017/05/10/religious-belief-and-national-belonging-in-central-and-eastern-europe/
Erát, D., & Bognár, A. (2024). Tomorrow’s parents? Exploring the fertility intentions of young adults in Hungary. Szociológiai Szemle, 34(2), 24-54.
Řekl bych, že kultury bez tradice kulturní modernity (vše mimo anglosvět, Skandinávii a Franckou říši) nemají v sobě vžité mechanismy, jak vzdorovat kulturní modernitě a mít v ní děti. Proto mají tradičně konzervativní země, kde však již funguje typická moderní společnost (oba rodiče do práce, internet), jako je Itálie, Chile, Polsko, Litva, Španělsko, Korea, Japonsko, Čína, Thajsko, indická města, nižší porodnost než Skandinávie či USA.