V posledních 100 let jsme nejen objevili existenci hormonů a jejich vlivu na chování člověka, ale získali jsme i možnost je vyrábět pro lékařské účely. Dokážeme např. změnit něčí vzhled nebo zamezit depresi. Nabízí se otázka, jestli i filosofie a morálka člověka může být změněna podáním nějakého séra.
Jeden z hlavních morálních rozdílů mezi lidmi je priorita sebe, své skupiny a cizích. Např. nacionalismus dává na to druhé velký apel na úkor ostatního. U více primitivních společností má tuto roli klan a například v USA země pod vizí Otců zakladatelů. Jiné ideologie jako objektivismus zase přímo zavrhují jakýkoli upřímný altruismus.
Dle Carstena de Dreu je možné snížit preferenci sobeckých zájmů a udělat člověka více zaujatého ke své skupině pomocí aplikování 24 IU oxytocinu. Zde jsou výsledky:
Studie 1
V prvním experimentu dali nizozemským mužům Implicit Association Test. Výsledky byly pozitivní => Nizozemci byli více zaujatí vůči svému etniku. Ale signifikance nebyla zvlášť velká, p=0,022 a p=0,03 vůči Arabům a p=0,038 a p=0,067 vůči Němců. Dnes víme, že toto testování je dost vadné1, takže bych to vůbec nebral vážně.
V druhém experimentu měli muži více pozitivní emoce spjaty s lidmi stejného etnika (p=0,035).
Třetí experiment dal mužům řešit pod vlivem placeba nebo oxytocinu různé morální problémy. Lidé nadopovaní oxytocinem byli např. méně ochotní obětovat 1 Nizozemce kvůli 5 Arabům (p=0,047). Větší efekt byl pozorován u 5 Němců (p= 0,029).
Tento efekt byl důsledek větší zaujatosti ke své skupině. Nikoli důsledek poklesu zájmu o cizí lidi (zde bylo vždy p>0,05)2. Jinak řečeno subjekty radši zabili 5 Arabů, protože měli více rádi svého soukmenovce, nikoli protože by více nenáviděli Araby. Problém zůstávají p hodnoty (0,01 až 0,05 → chtělo by to nižší čísla) a vzorky mezi 50-100 lidmi. Což není dostatečně dobré na to, abych tuto studii samu o sobě mohl nazvat seriózním důkazem.
Studie 2
Další studie vytvořila typ hry, kde 102 mužů mělo možnost se zachovat sobecky nebo neriskovat a ochránit někoho z jejich skupiny. Měnou v této hře byly skutečné peníze, které si mohli účastníci odnést. Lidé s navýšeným oxytocinem byli více kooperativní oproti placebu (p = 0,008)3. “Skupina” zde byla arbitrární, nikoli etnická.
Studie 3
Poslední studie zjistila, že:
V experimentu 1 oxytocin způsobil více důvěry ve vlastní skupinu (p=0,015). Nesnížil ale důvěru v cizince (p=0,13). Při placebu mělo 52 % lidí sobeckou strategii a 20 % kooperaci se svou skupinou. Při dávce oxytocinu 17 % a 58 %.
V experimentu 2 hráli muži stejnou hru jako v experimentu 1 bez intervence. Dle ní byli zhodnoceni jako s kooperujícími nebo nekooperujícími tendencemi. Poté jim byl dán oxytocin nebo placebo. Oxytocin, jak u kooperujících, tak nekooperujících jedinců, navýšil zaujatost vůči své vlastní skupině a byli více ochotní se s ní dělit (p=0,008; p=0,001).
Experiment 3 ukázal, že muži pod vlivem oxytocinu jsou ve hře více zaujati vůči cizím, když se cítí ohroženi (p=0,01), a více věří své vlastní skupině (p=0,006)
Znovu byl problém s vzorky populace 50-100 lidí4. Ale p hodnoty už vypadaly lépe.
Závěr
Nemůžeme s jistotou říci, že tyto výsledky se replikují, protože tuto hypotézu neotestoval cizí vědec a nikdo ji netestoval na ženách. Ač všechny experimenty naznačují, že při větších vzorcích by vztah zaujatosti k vlastní skupině s 24 IU oxytocinu nejspíše přetrval, tak by chtělo toto zjištění pečlivě ověřit v jiné zemi na mnohem více lidech.
Teoreticky by však měla širší socializace, intimnosti, sex a obecně mít děti u někoho s jakýmikoli kolektivistickými tendencemi navýšit jeho zaujatost vůči své skupině (např. národ). Takže rčení na Twitteru “have sex, incel“ může mít zcela opačné účinky na politické názory než je očekáváno …
Dávat lidem stejnou medikaci jako při těchto studiích je ale nesmysl, protože efekt nosního spreje vyprchá do 90 minut5. Zajímavé je, že lidé mají docela velkou variabilitu oxytocinu v krvi. Mnozí ho mají klidně čtyřnásobně více než jiní6 - bylo by tedy zajímavé otestovat, jestli jedinci s nízkou hladinou neřeší morální dilemata jinak, než ti s vysokou. Popřípadě jestli se lidé vyznávající různé politické ideologie neliší hladinou oxytocinu …