Existuje něco jako protestantská pracovní morálka?
aneb proč byly katolické země zaostalé
Poslední oprava: 21/9/2024
§0.0.0.0 Tato otázka mě napadla při čtení postu Seana Lasta. Abych shrnul jeho závěr1:
Protestanté jsou více vzdělaní
Protestanté mají větší motivaci akumulovat kapitál
Protestanté jsou více pracovití
Protestanté jsou více otevření vědě
Rozhodně však nejde o velký efekt jako je např. vliv podvýživy na dětskou úmrtnost.
Max Weber a jeho teorie
§1.0.0.0 Historicky byl pionýrem této teorie na civilizační rozkol mezi protestanty a katolíky Max Weber, autor pojmu Protestant work ethic.
§1.0.0.1 Zda chceme jít více do hloubky, tak rozhodně nelze vše redukovat na větší touhu pracovat na přesčasy. Pokud shrneme pointy Webera:
Německý katolický kongres vznesl observaci, že většina profesionálů, managerů a ředitelů v korporacích jsou protestanté. I na mezinárodní scéně jsou protestantské národy mnohem vyspělejší než jiné evropské křesťanské oblasti.2
Protestanté jsou více vzdělaní a častěji studují nehumanitní obory.3
Vše nelze degradovat na materialismus a slabou víru protestantů. Když se podíváme na různá puritánské hnutí a upalování čarodějnic s heretiky, jeden může říci, že protestanté jsou více posedlí vírou než katolíci.4
Sola fide zničila spoj mezi spasením skrz církev a další náboženské rituály. Protože je člověk souzen jen na základě svého vztahu k Bohu, pozemské povinnosti člověka zůstaly akorát vůči bližším a sociálnímu systému, ve kterém žije. Narozdíl od ateismu však protestantská víra stále držela člověka před propadem do hédonismu svým apelem na sebekontrolu a střídmost (Weberem nazýváno “pozemský ascetismus“).
Dle Webbera byli mezi protestanty nejvíce “moderním kapitalistickým duchem” obdařeni Kalvinisté5. Proč? Kvůli jejich eliminaci čehokoli magického a emocionálního z víry6. Kalvinismus je tedy dle autora Protestantské pracovní morálky nejvíce racionální náboženství, což je pro lidský pokrok samozřejmě prospěšné.
Jako hlavní faktor vzniku kapitalismu byl konec “ekonomického tradicionalismu“, kdy člověk pracoval pouze tak dlouho, aby uspokojil své základní potřeby a něco k tomu. Mezitím v (moderní) kapitalistické ekonomice i obyčejný člověk hledá způsoby, jak maximalizovat svůj profit daleko za své nutnosti7. Protestant však nehromadí peníze, aby je utopil v luxusu a potěšení, ale poněvadž neproduktivní život, ba hůře lenost, je mrhání Bohem darovaným časem na zemi8.
§1.0.0.2 Ještě do kontextu: Max Weber byl nenábožný, ale vychován hluboce věřící kalvinistickou matkou9.
Ale má pravdu? V jeho době empirická sociologie byla víceméně neexistující, tudíž je zcela možné, že mnohé jeho odhady nalezneme jako mylné …
Materiální standarty života
§1.1.0.0 Pokud se podíváme na chytřejší způsoby vyjádření materiální kondice běžných lidí než HDP per capita, zjistíme, že růst skrz celý novověk je mýtus. V případu Anglie (nejdříve industrializované zemi) začaly mzdy relativně vůči cenové hladině růst začátkem 19. století10.
§1.1.0.1 Tedy celý růst svatého HDP byl po většinu novověku jen rozšiřování jmění nejbohatší elity. Odhady hovoří, že v 19. století se mohla ekonomickou nerovnost dostat na trojnásobek současné v ČR (GINI = 2511)12. Výjimkou byl akorát šok po úmrtí 45 %13 populace při Černé smrti.
§1.1.0.2 Jak toto souvisí s protestantskou otázkou? Pravděpodobně vůbec. Mnohé citované korelace Seana Lasta jsou nesignifikantní a malé. Vůbec ignoruje fakt, že začátky kapitalismu začaly ještě za katolicismu v Itálii. Benátky, Florence a jiné malé obchodnické státy položily základy moderního investování, účetnictví a různých forem soukromého práva14. Protestanství bylo spíše akorát legitimizací již existujícího trendu omezování vlivu náboženství v ekonomii a jiných sekulárních záležitostech.
§1.1.0.3 Když se vrátíme do současnosti, v moderním USA není žádný rozdíl mezi příjmy katolíků a protestantů15. Mezi protestanty je však velká diverzita. Např. United Church of Christ má o 10 % více členů v nejvyšší příjmové skupině než katolíci. Ale o celých 20 % rozdíl oproti (protestantské) National Baptist Convention16. V jiné studii Američanů mají Anglikáné příjmy o třetinu výše nad průměrem, zatímco pentacostálové o třetinu pod ním17.
§1.1.0.4 Zajímavý způsob studování vlivu náboženství na populaci je sledovat působení misionářů v nebílých zemích. Bohužel ani v Guatemale se nepotvrdil žádný jasný vztah mezi bohatstvím a protestanstvím. Stejně jako u USA zde však je diverzita mezi protestantskými denominacemi. Evangeličtí misionáři měli pozitivní vztah na jmění místních obyvatel. Ostatní nikoli18.
§1.1.0.5 Abych tedy přibil poslední hřebík do rakve této hypotézy, být fundamentalistický protestant má negativní vliv na osobní bohatství, i když vezmeme v potaz různé rozdíly oproti běžné populaci jako nepracující ženy, mnoho dětí, nízké vzdělání, rasu, dary církvi/chudým a další faktory19. Příliš protestanství je tedy přímo škodlivé z finančního pohledu.
§1.1.0.6 Závěrem: nic jako protestantský kapitalistický duch neexistuje.
Pracují protestanté déle?
§1.2.0.0 Je jasné, že skrz celý svět bývá ztráta zaměstnání důvod k neštěstí. Protestanté však tento stav prožívají o 40 % hůře než ostatní náboženství20.
§1.2.0.1 V současném Německu je celkem jasný průnik mezi touto částí křesťanů a jak touhou více pracovat, tak reálnou dobou strávenou v práci. Ale stále je můj závěr výše pravdivý. Není zde žádný signifikantní vztah větších příjmů či být OSVČ s protestanstvím21.
§1.2.0.2 Další způsob, jak odhadnou větší dříčství protestantů, je kariérismus ve válce. Kde vás touha za povýšením může stát i život. To však pro protestanty je trochu více přijatelné než pro katolíky. Proto měli v nacistickém Německu za 2. světové války vyznamenání o 7,5 % častěji než katolíci. Pokud jde o počet vyznamení, měli jich 1,3x více. Povýšení se jim dostalo o 2,6 % více, ale také byli o 2,8 % častěji zraněni22.
§1.2.0.3 Rozhodně to není tak, že by katolíci a ortodoxní křesťani utíkali po šesté hodině z práce domů. Oproti pracovní vytrvalosti mongoloidní rasy pod jejich domácími kuturami je mezi denominacemi spíše střídmý rozdíl.
§1.2.0.4 Závěrem: protestanstská pracovní morálka existuje. Ale ruku do ohně bych za to nedal vzhledem k počtu studií, co jsem k tomuto tématu našel.
Vzdělání
§1.3.0.0 Co Max Weber vynechal, je vliv sola scriptura (Bible je jediná autorita v křesťanském učení → není třeba “oficiální“ církve k dobrému křesťanství) na vzdělanost. I chudý protestant by měl umět číst Svaté písmo sám a tím pádem se po boku Lutherova učení šířil i apel na základní vzdělání. Sean Last ironicky cituje studii, která potvrzuje, že tzv. kapitalistický duch protestantů je způsoben pouze rozdílem v gramotnosti oproti katolíkům23.
§1.3.0.1 Zajímavý příklad bylo Prusko - celkem nábožensky tolerantní země. I když budeme brát v potaz mnoho faktorů, tak stále čistě katolická oblast je o 9,9 % méně gramotná než protestantská24.
§1.3.0.2 Jako extrémní příklad lze vzít Finsko roku 1880, kdy 98,7 % Lutheránů umělo číst a psát, zatímco mezi katolíky disponovalo těmito schopnosti jen 45,6 % věřících. Ale i na mezinárodním srovnání je vztah protestanství a gramotnosti jasně vidět25.
§1.3.0.3 Třeba v katolickém Španělsku byla ještě v roce 1860 většina lidí negramotná. Co je však zajímavé, je pozitivní vliv kněží v populaci na gramotnost26. I v jiné studii tento efekt v 19. století století potvrzují27.
§1.3.0.4 Jak se toto dá srovnat s protestantskými kněžími? Jsou lepší a početnější?
V zvýše zmíněné studii z Guatemaly je pozitivní vztah s vzděláním a gramotností nalezen pouze u Evangelíků. Nikoli ostatních protestantů.28
V sub-sahararské Africe mají protestanští misionáři 3× větší efekt na dobu vzdělání místních oproti katolickým.29
V rozsáhlé studii bývalých koloniálních teritorií měli protestantští misionáři 2× větší efekt na základní vzdělání a třikrát rozsáhlejší na dobu vzdělávání než katoličtí misionáři.30
§1.3.0.5 V současné Americe jsem nalezl meta-studii tvrdící, že protestantské privátní školy jsou kvalitnější než katolické, ale efekt zmizí, když odebereme ty Luteránské31. Z pohledu populace s vyšším vzděláním, žádné rozdíly mezi katolíky a protestanty nejsou. Ale znovu - nelze generalizovat. Mezi protestanty je velká diverzita. Unitáři a Anglikáni jsou jedna z nejvzdělanějších skupin v USA (více než nevěřící dokonce), zatímco Jehovisti si obvykle vystačí jen s střední školou32.
§1.3.0.6 Závěrem: spíše než protestantský kapitalistický duch existuje protestantská základní vzdělanost.
Protestantská vláda rozumu
§1.4.0.0 Jak objektivně prokázat, že protestanté jsou nejdále v civilizačním procesu racionalizace (pokud budeme ignorovat nenábožné lidi samozřejmě)? Celkem problematické už z principu. Pokusil jsem se nalézt několik způsobů.
Může Luther za upalování černokněžníků?
§1.4.1.0 Častý proti-argument je situace v raném novověku.
§1.4.1.1 I když se Španělská Inkvizice chovala vůči nešpanělskému obyvatelstvu jako Ku Klux Klan k černochům, tak alespoň jako profesionální státní organizace shlížela k pověrám spodiny o čarodějnictví se skepticismem33. Mezitím v protestantských zemích decentralizované sekulární soudy často podlehly davové hysterii a odsoudily nevinné k smrti34.
§1.4.1.2 Je ale tento trend na bedrech protestantů? Ještě před vydáním slavné knihy Kladivo na čarodějnice (sepsané katolíkem) byla roku 1484 podepsaná papežská bula varující před černou magií35. V tento rok byl Martin Luther ještě kojenec36! Lze ho těžko vinit z honů na čarodějnice, když v moment přibití 95 tezí na dveře Kostela všech svatých ve Wittenbergu již bylo upáleno asi 500 mužů a žen37. Dle mého názoru tedy přispěl k bezdůvodnému zabíjení akorát vytvořením chaosu v germánských zemích (jak už u revolucí všeho druhu bývá).
Skepticismus
§1.4.2.0 Zda je Weberova myšlenka správná, protestanté by měli více zavrhovat víru v paranormální jevy, astrologii, pověry, Atlantidu a jiné “iracionality“.
§1.4.2.1 Tomuto tématu se věnovala americká studie 1437 lidí. Prvně, největší z faktorů k propadnutí těmto nesmyslům je mít ženské pohlaví. Zadruhé, větší účast v kostele, modlení, čtení Bible, atd. má opačný efekt. A v souladu s Weberovou premisí drží protestanté (i skrz různé církve) jasnou převahu nad katolíky. Ti tvrdí, že měli paranormální zážitek o 30 % častěji38.
§1.4.2.2 Nelze se divit vzhledem k nátuře katolictví, uznávající existenci levitujících mnichů39 nebo pařížského biskupa nesoucího po ulicích svou odseknuou hlavu40. De iure jsou však pověry zavrhnuty jako úchylka náboženského cítění. Viz katolický katechismus41.
Intelekt
§1.4.3.0 Protestanté nejsou v průměru jakkoli inteligentnější než katolíci42.
§1.4.3.1 Tedy Francis Galton se mýlil, když ve své knize Dědičný génius (1869) tvrdil: [katolická] Církev se rozhodla kázat a podporovat celibát … zdevastovala plémě našich předků … Praktikovala umění, která by šlechtitelé užívali k vytvoření [tvorů] divoké, podlé a hloupé nátury43. Vůbec soudit, že mniši a jeptišky byli selektováni na základě geniality a inovativnosti je celkem odvážné …
§1.4.3.2 Stále však nelze zahodit vztah náboženství a inteligence. Stačí protestanty rozdělit na menší celky. Pak baptisté jsou 4 body pod průměrem a Pentecostálové 4,2. Většina církví je okolo průměru až na Anglikány - ty jsou plných 7,3 bodů nad ním - dokonce výše než židé a nevěřící44. Nelze se divit, že toto 1,5 % populace USA je jeho elitou. Od státníků po vlastníky 1/5 největších korporací a 1/3 největších bank45.
§1.4.3.3 Zůstává však otázkou, zda má na tyto rozdíly vliv samotné teologické učení církve. Spíše bych hádal, že původní “zakladatelská“ imigrantská populace byla hold inteligentnější a kvůli tendenci lidí hledat si partnery v stejné víře si své značně nadprůměrné schopnosti zachovala.
Vědecké úspěchy protestantů
§1.4.4.0 Otázkou pak zůstává, proč historicky byly protestantské státy mnohem častěji hostiteli slavných vědců?
§1.4.4.2 Zásadním faktorem byla proti-reformace. V tehdejší době bylo vzdělání elitní záležitost a šikanování pár lidí mohlo lehce zničit celý intelektuální social network v zemi. A dle dostupných pramenů se perzekuce nejvíce nahromadila v univerzitních městech, které byly viděny jako možná centra reformace. Jak vidíme na grafu, tak katolická města (speciálně v Španělsku a Rakousku) zažila úpadek vědecké činnosti, zatímco ty protestantské spíše pokračovaly v předchozím trendu46:
§1.4.4.3 Nezavrhoval bych však teorii, že dalším faktorem je větší flexibilita víry v protestantství, protože každý může číst Bibli a ani zde není žádná stanovená náboženská autorita, která soudí, zda je názor heretický či ne. Proto mohli tehdejší myslitelé hledat spojení vědy a víry, aniž by jim hrozila perzekuce47. To za doby proti-reformace moc nešlo. Jako příklad lze vzít Galilea Galilei, který byl za své názory na interpretaci Starého zákona obžalován inkvizicí48, zatímco Isaac Newton v Anglii produkoval jednu schizofrenní biblickou úvahu za druhou. Takže zda v roce 2060 bude Řím spolu s Antikristem (papežem) zničen vulkanickou erupcí a nastane druhý příchod Krista na Zem, nebuďte překvapeni49.
§1.4.4.4 Ale to je spíše důsledek rozpadu centralizované a mezinárodně uznávané autority “expertů“ než důsledek Lutherova nebo Kalvínova učení. Existuje mnoho skupin, které jsou extrémně dogmatické i oproti katolíkům - např. evangelíci v USA dodnes kompletně zavrhují evoluci50.
Růst státní moci
§2.0.0.0 Úpadek vlivu katolické církve měl i další blahodárný důsledek. A to je přesunutí sociálního státu, vzdělávání a různé administrativy po vymáhání morálky od “neziskového sektoru“ do rukou státu. To je více efektivní řešení problému, pokud se nebavíme o rozsáhlých státech s rozsáhlou agendou. Dle velkého srovnání německých měst je jasný vztah s růstem veřejných statků a imigrací elitní populace, růstem populace, počtem významných osobností per capita nebo publikace náboženských textů51.
§2.0.0.1 Závěrem: Rozpad centralizované autority církve nepřímo vedl k společenskému pokroku v protestantských státech. Státy musely hledat více efektivnější řešení a oslabená schopnost identifikovat a vymáhat dogmata vedla k více svobodné diskuzi. Mezitím proti-reformace zcela poničila předchozí renesanční intelektuální a ekonomický růst.
§2 Závěr
§3.0.0.0 Určité hypotézy Maxe Webera jsou pravdivé. Jako touha více pracovat, nevěřit v nadpřirozené úkazy, učit všechny děti číst a psát nebo brána k více tolerantnímu sekulárnímu smýšlení.
Zbytek jeho implikací je ale značně nafouklý. K obrovské expanzi v novověku vedlo mnoho jiné faktorů. Které s protestanstvím buď nemají nic společného nebo se jedná spíše o pozitivní externality politických změn v 16. století.
A glance at the occupational statistics of any country of mixed religious composition brings to light with remarkable frequency a situation which has several times provoked discussion in the Catholic press and literature, and in Catholic congresses in Germany, namely, the fact that business leaders and owners of capital, as well as the higher grades of skilled labor, and even more the higher technically and commercially trained personnel of modern enterprises, are overwhelmingly Protestant. This is true not only in cases where the difference in religion coincides with one of nationality, and thus of cultural development, as in Eastern Germany between Germans and Poles.
That the percentage of Catholics among the students and graduates of higher educational institutions in general lags behind their proportion of the total population, may, to be sure, be largely explicable in terms of inherited differences of wealth. But among the Catholic graduates themselves the percentage of those graduating from the institutions preparing, in particular, for technical studies and industrial and commercial occupations, but in general from those preparing for middle-class business life, lags still farther behind the percentage of Protestants. On the other hand, Catholics prefer the sort of training which the humanistic Gymnasium affords.
things were very different in the past: the English, Dutch, and American Puritans were characterized by the exact opposite of the joy of living, a fact which is indeed, as we shall see, most important for our present study
But not all the Protestant denominations seem to have had an equally strong influence in this direction. That of Calvinism, even in Germany, was among the strongest, it seems, and the reformed faith more than the others seems to have promoted the development of the spirit of capitalism, in the Wupperthal as well as elsewhere.
Even the Spaniards knew that heresy (i.e. the Calvinism of the Dutch) promoted trade, and this coincides with the opinions which Sir William Petty expressed in his discussion of the reasons for the capitalistic development of the Netherlands. Gothein rightly calls the Calvinistic diaspora the seed-bed of capitalistic economy.
Calvin viewed all pure feelings and emotions, no matter how exalted they might seem to be, with suspicion, faith had to be proved by its objective results in order to provide a firm foundation for the certitudo salutis.
The rationalization of the world, the elimination of magic as a means to salvation, the Catholics had not carried nearly so far as the Puritans (and before them the Jews) had done. To the Catholics the absolution of his Church was a compensation for his own imperfection. The priest was a magician who performed the miracle of transubstantiation, and who held the key to eternal life in his hand. One could turn to him in grief and penitence. He dispensed atonement, hope of grace, certainty of forgiveness, and thereby granted release from that tremendous tension to which the Calvinist was doomed by an inexorable fate, admitting of no mitigation. For him such friendly and human comforts did not exist. He could not hope to atone for hours of weakness or of thoughtlessness by increased good will at other times, as the Catholic or even the Lutheran could.
Sombart, in his discussions of the genesis of capitalism, has distinguished between the satisfaction of needs and acquisition as the two great leading principles in economic history. In the former case the attainment of the goods necessary to meet personal needs, in the latter a struggle for profit free from the limits set by needs, have been the ends controlling the form and direction of economic activity. What he called the economy of needs seems at first glance to be identical with what is here described as economic traditionalism.
the difference from the medieval viewpoint becomes quite evident. Thomas Aquinas also gave an interpretation of that statement of St. Paul. But for him labour is only necessary naturali ratione for the maintenance of individual and community. Where this end is achieved, the precept ceases to have any meaning.
Waste of time is thus the first and in principle the deadliest of sins. The span of human life is infinitely short and precious to make sure of one‟s own election. Loss of time through sociability, idle talk, luxury, even more sleep than is necessary for health, six to at most eight hours, is worthy of absolute moral condemnation. It does not yet hold, with Franklin, that time is money, but the proposition is true in a certain spiritual sense. It is infinitely valuable because every hour lost is lost to labour for the glory of God.
With the consciousness of standing in the fullness of God‟s grace and being visibly blessed by Him, the bourgeois business man, as long as he remained within the bounds of formal correctness, as long as his moral conduct was spotless and the use to which he put his wealth was not objectionable, could follow his pecuniary interests as he would and feel that he was fulfilling a duty in doing so. The power of religious asceticism provided him in addition with sober, conscientious, and unusually industrious workmen, who clung to their work as to a life purpose willed by God.
Data presented here from eastern England indicate that test-pit excavations can reveal changes in medieval demography and settlement that can be both quantified and mapped at a range of scales, liberating scholarly enquiry from the confines of a finite (or indeed absent) documentary record. As a result, we can now say with some confidence that the pottery-using population across a sixth of England was around 45% lower in the centuries after the Black Death than before.
https://www.pewresearch.org/religion/2015/05/12/chapter-3-demographic-profiles-of-religious-groups/
i přes rozdílnou rasovou kompozici
https://www.journals.uchicago.edu/doi/10.1086/525506
strana 20 až 21 - Table 2
https://www.iol.co.za/entertainment/celebrity-news/protestant-work-ethic-is-alive-and-well-1497079
The results show that unemployment reduces happiness and well-being regardless of religious denomination, but that it has a 40 percent additional negative effect for Protestants. “The negative effect of unemployment on self-reported happiness was twice as strong for Protestants compared with non-Protestants,'' they say.
Nová verze vyšší studie (necitovaná Seanem Lastem):
Results for our main measure of economic outcome [v Německu], per capita income tax receipts in 1877, generally point to very small effects of Protestantism after adjustment for literacy differences.
What is more, Prussia was exceptional in granting freedom of religion to each individual at least as early as the mid-eighteenth century. Frederick the Great, the enlightened monarch of Prussia, had famously declared in 1740 that in his country, everybody might find his salvation in his own way.
In the multivariate specification, the significant association between Protestantism and literacy becomes even larger, with literacy rates 9.9 percentage points higher in all-Protestant than in all-Catholic counties on average
The correlation coefficient between Protestantism and literacy across the 22 countries with available data in 1900 is as high as .78 (statistically significant at the 1% level).
In Finland in 1880, only 1.3% of Lutherans were unable to read or write, as against 54.4% among Catholics (Markussen 1990).
viz 18
Moreover, if one excludes Lutheran schools from the analysis, Catholic school students somewhat outperform other Protestant school students.
https://archive.org/details/spanishinquisiti00henr/page/n7/mode/2up
57 - v počátku Inkvizice bylo >90 % obětí židovského původu
100 - naprostá většina nežidovských perzekucí byli cizinci či jen Nešpanělé. Někteří inkvizitoři označovali všechny cizí země za heretické.
106 - Španělé jaksi záhadně utíkali nařčením z hereze
112 - většina zakázaných knih byla cizojazyčná
129 až 130 - cenzura byla mířena hlavně proti židovským autorům
270 - je rozhodnuto, že čarodějnictvím se nebudou zabývat sekulární soudy jako na severu Evropy, ale Inkvizice
272 až 276 - skepticismus vůči nařčení z čarodějnictví + většina zabitých čarodějnic byla odsouzena sekulárními soudy v nešpanělských provinciích
276 až 278- Inkvizice byla spíše než náboženským zápalem motivována xenofobií a trestala hlavně cizince a Nešpaněly. Asi 82 % souzených za Lutheránství byli cizinci. Častá oběť byli bohatí obchodníci, co připluli do Španělska.
288 až 294 - Inkvizice se okolo roku 1700 zaměřila na portugalské židovské obchodníky a dost rozvrátila obchodní vztahy.
https://www.statista.com/chart/19801/people-tried-and-executed-in-witch-trials-in-europe/
Per capita bylo v protestantských zemích zabito mnohokrát více čarodějnic.
https://en.wikipedia.org/wiki/Malleus_Maleficarum
vydání roku 1487
https://en.wikisource.org/wiki/Summis_desiderantes
ratifikována roku 1484
https://en.wikipedia.org/wiki/Martin_Luther
narozen 1483
https://www.catholiceducation.org/en/controversy/common-misconceptions/who-burned-the-witches.html
After the first wisps of this change in the late 14th century, the flames burst forth around 1425 in the Savoy region, in what is now southeast France, and in the canton of Valais in Switzerland, near the borders of France and Italy. About 500 more witch trials followed before the Reformation began in 1517.
https://www.baylorisr.org/wp-content/uploads/2019/11/stark_conventional-1.pdf
For each additional unit of church attendance, the reported number of paranormal experiences decreases by 15%. Among the denomination measures, Catholics report 30% more paranormal experiences than Evangelical Protestants.
There are no differences between Mainline Protestants and Evangelical Protestants, Jews, and Evangelical Protestants. The conventional Christian belief index has no effect on reported paranormal experiences.
The mean IQs for the Dutch religious groups are: Roman Catholic 97.95, Dutch Reformed Church 99.85, Reformed Church Service 100.55, and Non-members of Church 103.80
The mean IQs for the Swiss religious groups are: Catholics 98.56 and Protestants 100.46
jako “okolo průměru” beru průměr plus minus 3 body
A study by Fortune magazine several years ago found that one of every five of the country's largest businesses was run by an Episcopalian. Of the country's largest and most powerful banks, one in three was headed by an Episcopalian.
Two-thirds of the signers of the Declaration of Independence were Episcopalians. Untold numbers of Vanderbilts and Astors, Whitneys and Morgans, Harrimans and Peabodys have been - and are - Episcopalians.
https://www.pewresearch.org/fact-tank/2018/07/02/5-facts-about-episcopalians/
https://genius.com/Galileo-galilei-astronomy-letter-to-the-grand-duchess-christina-annotated
I would say here something that was heard from an ecclesiastic of the most eminent degree: "That the intention of the Holy Ghost is to teach us how one goes to heaven. not how heaven goes."
https://fundacionorotava.org/media/web/files/page145__cap_05_04_Carroll.pdf