§0.0.0 Asi každý viděl mnoho studií, které nenašly žádný vztah mezi počty vražd a střelnými zbraněmi v USA. Holá korelace existuje:
Ale když vezmeme v potaz ekonomické a demografické faktory, tak vztah zmizí (p = 0,139812):
§0.0.1 Co takto se podívat na masové vraždy? Ty jsou v USA čím dál častěji, ač vražednost je nižší než dříve. Naprostá většina vražd je cílená na jednoho nebo dva lidi. Ty je možné zlikvidovat např. mačetou. Ale co třeba čtyři lidi? To už je problém. Dávalo by smysl, že střelné zbraně budou mít vliv pouze u incidentů s vysokým poměrem oběti / vrah.
Data
§1.0.0 Abych ověřil tuto teorii, tak jsem nalezl dataset, který obsahoval všechny vraždy v USA od roku 2006 do 2023 s více než třemi obětmi1. Nalezl jsem v nich ale problém. Mnoho vražd s velkým počtem obětí bylo spácháno několika pachateli. Což neodpovídá mé původní myšlence. Ponechal jsem tedy pouze masové vraždy, kde byl poměr >3 oběti na jednoho pachatele.
§1.0.1 Ve výsledku máme 489 případů. A 2596 mrtvých. Pro srovnání jenom za minulý rok bylo zavražděno 19 472 lidí2. Jedná se tedy o vzácný jev, který nelze detekovat v jakékoli analýze celkového počtu vražd.
Podrobnosti incidentů
§1.1.0 Zde je per capita vražednost dle rasy:
§1.1.1 A typu masové vraždy:
§1.1.2 A místa masové vraždy:
§1.1.3 Vypadá to, že nejčastější typ masové vraždy je přijít k někomu domů a postřílet celou rodinu. Někdy i samotní členové rodiny zabijou ostatní. To není zrovna něco, co lze vyčenichat z novinových titulků, které se disproporčně zaobírají střelbami ve školách a veřejných místech, nikoli krevními mstami v náhodném ghettu …
Zachraňují regulace zbraní životy?
§2.0.0 79,1 % masových vražd je provedeno za pomoci střelné zbraně. Fungují ale omezení jejich počtů v populaci? Vypadá to, že samotné zákony moc nefungují:
§2.0.1 Takto vypadá korelace bez incidentu v Las Vegas, kdy bylo zraněno nebo zabito skoro 1000 lidí:
§2.0.2 Když jde o počet incidentů, tak existuje korelace:
§2.0.2 To může být způsobeno tím, že většina položek sestavující Gun Law Rank nefunguje. A jen menšina má znatelný vliv na násilí.
Počty střelných zbraní mezi lidmi
§2.1.0 Druhý způsob, jak otestovat hypotézu o střelných zbraních a masovými vraždami je podívat se, kolik lidí je vlastní. Je samozřejmě hloupé si myslet, že lidé budou pravdivě odpovídat na otázky ohledně jejich vlastnictví zbraní. Jiné studie proto hledaly odlišné způsoby odhadu než sociologický průzkum. Velmi přesné je % mužů, co spáchá sebevraždu za pomoci střelné zbraně. Dává rozum, že když někdo má doma brokovnici, tak nemá důvod se zabít čímkoli jiným. Existuje menší šance na selhání sebevraždy a příprava je jednoduchá.
Jak lze vidět, průzkumy vlastnictví zbraní korelují silně s ostatními. Jako hrubý odhad by stačily.
§2.1.1 Když se podíváme na srovnání self-report X sebevraždy u vztahu s mírou regulací zbraní, tak se ztratí linearita. Mezi lety 2006 a 2023 mnohé státy zpřísňovaly legislativu a nejspíše velká část vlastníků zbraní odmítá komukoli naznačit, že by vlastnili cokoli nelegálního:
§2.1.2 Jako podporu tohoto zjištění lze brát fakt, že s hrozícími restrikcemi střelných zbraní Američané hromadně nakupují zbraně3. Když žijete mimo města, tak je docela jednoduché někde schovat i útočné pušky. Policista obvykle nebude prohledávat každé místo v okolí domu.
Výsledky
§2.2.0 Důsledky této víry v svaté právo vlastnit zbraň mají celkem bizarní vztah s masovými vraždami.
Když jde o počet incidentů, tak +1 SD ve vlastnictví zbraní sníží počet incidentů o 0,6 SD. To znamená, že když o 10 % více lidí bude vlastnit střelné zbraně, počet incidentů na milion obyvatel klesne o 0,4. To není hodně, ale jedná se o marginálně signifikantní jev:
§2.2.1 Když se podíváme na počet obětí, tak uvidíme velmi silný vztah s vlastnictvím zbraní. +1 SD navýší počet obětí o 0,82 SD. To znamená, že +10 % lidí vlastnící střelnou zbraň vyústí v 3,6 více mrtvých na milion obyvatel:
§2.2.2 Z toho plyne jediné. Sice se mnohdy ozbrojené populaci podaří střelce zastavit, ale než se tak stane, je schopen kvůli volnější dostupnosti zbraní postřílet větší množství lidí.
§2.2.3 Je zajímavé, že nezaměstnanost má vliv na vražednost. Kdyby stoupla o 10 %, tak by počet obětí masových vražd narostl o 18,1. Když jde o celkový počet vražd, tak by přibylo 41 obětí na milion obyvatel za rok. Jiné studie našly na internacionálním srovnání vztah +10 % nezaměstnanosti => +28 % vražednosti4.
§2.2.4 Během covidu vzrostla nezaměstnanost o 8,1 %. Dle odhadů toto způsobilo dodatečné 2 vraždy za měsíc / 1,4× nárůst5. Což je mnohem méně než by má data implikovala. Studie zaměřující se na vliv nezaměstnanosti rodičů na násilnou zločinnost též zavrhují, že kdyby “normální člověk“ ztratil práci, tak by někoho zabil6. Toto naznačuje, že v kategorii nezaměstnaný jsou často drogově závislí, mentálně choří a jinak antisociální jedinci.
Závěr
§3.0.0 Dle tohoto zjištění bych souznil se závěry jiných studií, které ukazují, že funguje a) nutnost registrovat zbraň a získat licenci k použití b) zákaz zbraní s velkými kapacitami zásobníků7. Nic jiného ani moc nemá smysl z ekonomického hlediska. Kdybychom chtěli zachraňovat každičký život, tak bychom rovnou mohli přikázat povinné nošení cyklistických helm pro řidiče a chodce.
§3.0.1 Souhlasím, že v republikánských státech je velký problém vymáhat i ten úplný základ. To by se mělo změnit. Lidé, co jsou potenciálně nebezpeční by si neměli zajít do obchodu a odejít s M4A4. Více rozmohlý defekt USA je tragické vymáhání jakýchkoli zákonů. A to hlavně těch kolem zbraní. Např. jeden kraj na Floridě, kde je policie velmi přísná a odhodlaná, byl schopen zabavit více zbraní než mnohé celé státy po přijetí Red Flag laws8. Naprostá neschopnost je vidět například i na střelbě ve škole v Parklandu. Na dům útočníka byla zavolána policie 39x, ale i tak si mohl koupit střelnou zbraň9.
U Background checks je byrokracie velmi pomalá. A zda vyřizování trvá příliš dlouho, zákon umožní koupi zbraně. Nejedná se o ojedinělé případy, avšak statisíce povolení ročně10. To je obrovská díra v bezpečnosti.
§3.0.2 Další problém je rozlezlý černý trh. Ten žije hned vedle trhu s drogami a jinými aktivitami gangů. Například dle průzkumu mezi nezletilými zločinci bylo zjištěno, že teenager zaplatil drogově závislému a ten mu přinesl neznámo odkud pušku. Nejčastěji získali zbraně od příbuzných a kamarádů. Kupříkladu jeden z nich byl přepaden na ulici, a tak mu jeho bratranec prodal zbraň11. Kdyby federální vláda plošně zakázala zbraně, tak je jasné, že mnoho nelegálních zbraní by neskončilo jenom u policie, ale i u podobných překupníků mimo zákon.
§3.0.3 Rozhodně bych ale nesváděl celý problém na neschopnost policie. Mnohdy je bezmocná kvůli legislativě omezující její práva vůči podezřelým. Mezitím v Evropě nemá člověk tolik individuálních práv. Např. právo mlčet není tak respektováno12. Proto soudy odsoudí větší % zločinců než v USA. Kvůli těmto 3 faktorům (špatné vymáhání, špatné soudy, špatné zákony) jsou mnohé oblasti USA plné zločinu nevídaného rozměru oproti Evropě a když lidé vidí, že se situace nelepší, tak si chtějí rychle obstarat nástroje k své obraně nezávisle na zákonu …
TL;DR mít populaci bez rizikového chování ozbrojenou střelnými zbraněmi, které nejsou určeny k zabíjení velkého množství lidí, by vedlo k lepší bezpečnosti.
Data lze nalézt zde.