Dělení profesionálních sportů na pohlaví
Dělení profesionálních sportů na pohlaví
Aneb jak nám věda nedává žádnou odpověď
Ač to může některým znít jako radikální liberální názor: Není vědecký důvod, proč dělit sporty (pouze) mezi muže a ženy.
Jednoduchý model
Zda chceme prostě odhodit všechny LGBTQ aktivisty a vyřešit problém jednou provždy, ať ti s SRY genem jsou v mužské kategorii a ti bez něj v ženské. Tento filtr je jednoduchý a zcela bez výjimek.
Co takto přesnější model?
Co kdybychom se však začali ptát na další otázky a začali zjišťovat komplikovanost věci?
Dále budu mluvit obecně. Samozřejmě existuje mezi sporty variace. Pro některý bude následující platit více, pro některý méně. V praxi je nutné toto vzít v potaz a řešit problémy specificky pro danou soutěž.
Rasové kategorie?
Je známo, že rasy se liší i jinak než kulturou a barvou kůže. V mnohém si nejsou rovny stejně jako pohlaví. Uveďme nějaké sportovní případy:
V šachách můžou Lybijci s průměrným IQ okolo 801 těžko konkurovat Aškenázským Židům (1072) podobně jako ženy mužům v systematickém myšlení. Proč tedy mají šachy ženské a mužské soutěže, ale nikoli rasové?
Rozdíl mezi lidskými pléměmi je i v pohlavních hormonech. Speciálně pro sport je důležitý testosteron (steroidy jsou +- více tohoto hormonu do těla). Ten je u Afro-Amerických mladých mužů 1,24x vyšší než u Euro-Američanů3. Rozdíl bude ještě více vidět v extrémech. I proto je v amerických sportovních soutěžích více Afro-Američanů než je jejich % populace.
Např. běh je dominován černochy i z jiných důvodů. Což je rozdílná stavba těla4. Chudáci běloši jsou pak demotivovaní v běhání! Co takto segradovat sport?
Mutace k lepším výkonům
Moderní profesionální sport je z principu souboj nenormálních lidí. Před 100 lety nebylo soutěžení tak populární, takže kvůli menšímu výběru a nedostatku znalostí o maximalizaci svého výkonu genetika nehrála zase tak velkou roli.
Dnes má v top ~ 200 velký vliv. Např. Michael Phelps má abnormálně stavěnou kostru - proto trhá v plavání rekord za druhým5. Kdo ho v budoucnu překoná? Inovace v tréninku s každou další olympiádou začíná být menší a menší faktor. Bez možnosti dopingu už možná narážíme na strop schopností normálního člověka. Nečekaně tedy další rekordman bude člověk s ještě více speciální genetikou.
U koní si jsou lidé dobře vědomi genetických vlivů a proto se i šlechtí pro výkony6. Lze implikovat, že by u lidí by proces fungoval stejně. Otázkou je, jak by se to líbilo sportovcům…
Atypické pohlavní znaky
Fyzické výkony jsou závislé na sekundárních pohlavních znacích (obvykle měnící člověka v pubertě) - hlavně mužských hormonech a stavbě těla, ve kterých je uvnitř pohlaví variace narozdíl od primárních (určujících pohlaví jedince). Tedy stejně jako více mužný muž bude mít lepší predispozice než zženštilý, tak více maskulinizovaná žena bude mít šance na své straně relativně vůči tradičně femininí. V extrémech budou rozdíly mezi muži a ženami tak velké, že bez pozitivní diskriminace by ženy měly velký problém získat jakoukoli medaili7.
I přes rozdělení soutěže na pohlaví ale účastnice jsou dost netypické vůči průměrné ženě. Např. běžná lidská žena (160 cm8) je mnohem menší než průměrná účastnice olympiády (172 cm9) a tento rozdíl se skrz historii zvětšuje (Olympioničky mezi roky 1920 - 2016 vyrostly o 5 cm více než průměrná žena).
Ba od oka lze vidět, že vrcholné sportovkyně nevypadají úplně jako pánům líbivé spoře oděné postavy ve východních videohrách. Mnoho z nich dokonce mají určité vzácné poruchy (DSD) způsobující více mužných znaků10. Tudíž i bez existence transexuálů zde může nastat šedá zóna mezi pohlavími. A u účastnic elitních profesionálních sportů ji nacházíme 50-100× častěji než mezi běžnými lidmi.
Proto je logické prohlásit, že vrcholový sport je tradičně mužská disciplína, do které se relativně nově v historii voperovaly i ženy. Tudíž pro konzervativce existuje dilema, proč vlastně mají být ženy motivovány soutěžemi ke sportu, když intenzivní fyzická aktivita mnohokrát týdně zmnohonásobuje šance na jejich neplodnost11? Speciálně s dnešní vymírající Evropou12 se to stává relevantním argumentem. Pro staré Řeky by bylo i problém, kdyby Olympiáda nepřímo oslavovala “abnormalitu” a “androgynitu”. Pierre de Couberin (otec moderních olympijských her) též zastával názor, že by to bylo “neestetické” a “neadekvátní”13. Elitní ženský sport může nepřímo motivovat ženy, aby se soustředily na činnosti, ve kterých nemůžou excelovat bez systému pozitivní diskrimace. Nikdo totiž zlatou medaily v ženské kategorii nechápe jako podřadnou té mužské.
Když už mají ženy být na Olympiádě, tak by dávalo smysl, aby se jednalo o ty “nenormální” (obvykle neplodné). Pro což se hodí rigidně vymáhat SRY gen jako klasifikaci kategorie pohlaví.
Transexuálové
Další trable s ne-genetickým řazení pohlaví je transexualita.
Dle liberální perspektivy dává smysl zakomponovat transexuály (v drtivé většině případů muž→žena typ) do jejich požadovaného pohlaví, když prolezou určitými normami jejich fenotypu. Přeci jen primární pohlavní znaky ovlivňují sportovní schopnosti nepřímo vlivem na např. hladinu hormonů a objem svalové hmoty, které dokáže věda u transexuálů signifikantně přiblížit k průměrům opačného biologického pohlaví 14.
Jako protiargument můžeme namítnout, že transexuálové mají výšku, váhu15 a stavbu kostry odpovídající jejich biologickému pohlaví. Ale dle psychologů je genderová dysforie ryze mentální porucha nesouvisející s fyzickými vlastnostmi16.
Dále: představme si velmi specifický problém. Máme muže s Klineferovým syndromem (místo XY má XXY). K tomu se nechá dobrovolně jako mnozí transexuálové sterilizovat, koupí si plastiku prsou a obličeje a užívá ženské hormony. Ale stále se z neznámého důvodu identifikuje jako muž. Měl by tedy soutěžit s muži, i přestože je více feminizován než většina transexuálů → má větší nevýhodu vůči běžným mužům?
Jak ale přesně klasifikovat člověka dle jeho sekundárních znaků? Můžeme říci: žádní lidé s >188 cm mezi ženami, když zde je mnohonásobně více vysokých žen než všech transexuálů dohromady? Dále testosteron / jiná kostra dává různě velkou výhodu sport od sportu, tudíž naše chápání ženy by mělo býti jiné situace od situace? To je už celkem komické!
Závěr
To implikuje, že máme tři řešení.
Ať “vnitřek mysli“ určuje kategorii ve sportu. Pak důvod dělení na muže x ženy přestane dávat smysl, když transexuálové sníží dávky svvých externě podávaných hormonů a získají podstatnou výhodu nad cis-ženami.
Ať vše závisí na sekundárních pohlavních znacích. Tento systém dnes funguje. Např. od roku 2015 požaduje International Olympic Committee k uznání ženské kategorie hladina testosteronu pod 10 nmol/L17.
Vše určit dle SRY genu.
Zrušit dělení na pohlaví.
Dle mého názoru dává 3 největší smysl jako cesta nejmenšího odporu. Mít šedou zónu je dost problematické i z mediálního hlediska, kdy debatujeme, které sekundární znaky určují pohlaví - což nikam nevede a akorát mateme mladé lidi. A bod 4 je příliš radikální i na dnešní pravici, která v otázce genderu ve sportu už spíše připomíná TERF hnutí než kritiky feminismu a pozitivní diskriminace.
https://boysvswomen.com/#/world-record
Průměrně jsou rekordy žen překonány 15,2 let starými chlapci
https://www.macrotrends.net/countries/eur/europe/fertility-rate
1,61 dětí / žena znamená o 23 % menší další generace než předchozí …
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Pierre_de_Coubertin
https://www.irishtimes.com/news/an-olympiad-with-females-would-be-impractical-uninteresting-unaesthetic-and-improper-baron-pierre-de-coubertin-1.1222948
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0165178105001551
N=187 není dost, ale bohužel větší vzorky nejdou lehce sesbírat z 1/2000 populace.